Článek
Na sociálních sítích jsem vyzvala čtenáře, aby se svěřili se svým příběhem na téma Tajemství mého života, které je pochopitelně pokaždé anonymní. Dnes jsem pro vás vybrala tajemství muže, který měl obrovské štěstí ve hře, ale díky okolnostem v jeho životě se rozhodl o své výhře pomlčet.
Chtěl bych se svěřit s tajemstvím, které mě sice občas pálí, ale z mnoha důvodů jsem rozhodnutý, že se o něm mé okolí nesmí dovědět.
Abych zachoval anonymitu, nechci se zmiňovat konkrétně o práci, kterou dělám a kam jsem za ní jezdil. Díky ní jsem totiž pracoval pár let v zahraničí. Moje manželka a děti zůstávaly v Čechách. Žena nechtěla děti vytrhávat z jejich škol, od babiček a dědů. I ona měla v Čechách práci, kterou měla ráda. Navíc neuměla jazyk. Kdyby šlo třeba o Asii nebo Austrálii, asi by se mi je podařilo přesvědčit, ale jednalo se o Evropu, takže možnost dojíždění tu byla. Nebylo to lehké rozhodnutí, vlastně jsme kolem toho měly poměrně dost hádek, ale já nakonec uznal, že kdybych je k tomu, aby šli se mnou, donutil, zřejmě by to stejně nakonec skončilo rozvodem. A tak jsem namísto toho cestoval jednou za 2 týdny do Čech já.
Každému, kdo nás zná, jsme tvrdili, že nám to tak výborně vyhovuje. Já vydělám dost peněz, pak se na sebe víc těšíme a společný čas si užíváme víc než páry, které jsou denně spolu. Bla bla bla. Samozřejmě to nebyla úplně pravda. Žena si často stěžovala, že je toho na ní moc a že se cítí osamocená. Samozřejmě i mě se stýskalo, ale tak nějak jsem si na nový režim zvykl a upřímně - trocha volnosti mi i vyhovovala. Když jsem ale asi po třech letech zjistil, že si žena našla někoho, kdo jí ten čas zpříjemňoval, donutilo mě to se zamyslet a najít si práci v Čechách. Zpětně vidím, že to bylo dobré rozhodnutí. Žena se uklidnila, náš vztah se urovnal a já trávím víc času s dětmi.
Co ale ani jeden z nich neví je, že v čase, kdy jsem pobýval v zahraničí, jsem si při jednom pánském večeru, kdy jsme s chlapama měli trochu upito, koupili pár losů a jeden z nich vyhrál 1000000 eur, takže v přepočtu něco kolem 25 milionu korun. Byli jsme 4, takže pro každého to znamenalo 250 000 eur.
V době, kdy jsem vyhrál, jsem už věděl, že mě žena podvádí, proto jsem neměl sebemenší chuť něco takového manželce říkat. I když jsem na ní byl strašně naštvaný, nechtěl jsem jí ztratit. Rozhodně jsem si jí ale nechtěl poutat penězi a upřímně - zvažovali jsme i rozvod, takže jsem se rozhodl udělat všechno pro to, aby z mé výhry neviděla ani euro. Navíc jsem si dokázal představit, jak by se naše příbuzenstvo zachovalo, kdyby o mé výhře věděli. Už teď mě vcelku využívali, protože jsem byl Ten, kdo vydělává víc než kdokoliv jiný. V hospodě jsem platit hlavně já, pravidelně za mnou chodili s prosbou o půjčku, často jsem slýchával větu Jó, ty na to máš … Jakmile by zjistili, že jsem něco vyhrál, bylo by to ještě horší. A tak jsem výhru zatajil, otevřel si tam, kde jsem v té době pracoval, účet, o kterém nikdo dodnes neví a na něj peníze uložil.
Od výhry už uběhly 4 roky a naše manželství je poměrně v klidu. Manželka mi příliš do toho, co vydělám a co daním, nevidí, takže když se náhle objeví bonus, kterým zaplatím skvělou dovolenou, dětem přidám na počítač nebo jí koupím něco, s čím jí udělám radost, je ráda a nijak zvlášť se nevyptává. Nesahám na své speciální konto příliš často … rád dopřeju rodině, dětem, ale vzhledem k tomu, co jsem si prožil, nechávám tyto peníze na dobu, kdy je budu - nebo třeba i budeme - opravdu potřebovat.
