Článek
Teorie o „mrtvém Internetu“, známější pod svým anglickým názvem „The Dead Internet Theory“, tvrdí, že naprostá většina toho, co se dnes na Internetu děje, není dílem uživatelů, ale umělé inteligence. Ta podle ní přehlušila lidskou online činnost a z Internetu udělala místo, které funguje jen na bázi algoritmů, aby lidi vedl k nákupům.
Jak píše americký Forbes, popularitu získala v roce 2021. Tedy předtím, než nastal boom generativní umělé inteligence, jako je ChatGPT. Dnes je teorie - právem - spíše terčem vtipů. Jak se ale říká, není kouře bez ohně.
Dává to smysl? Ne.
Teorie o mrtvém Internetu nedává smysl. Za prvé: Právě něco píšu na Internet a jsem si poměrně jistá, že nejsem robotem. Za druhé: Vy to čtete. A asi si také říkáte, že za robota se nepovažujete. Za třetí: Spousta toho, co na Internetu konzumujeme, je dílem lidí, které známe ze skutečného života. A ani oni roboty nejsou. Za čtvrté: I pokud konzumujeme obsah tvořený pro nás neznámými lidmi a ačkoliv se umělá inteligence stále zlepšuje, v amatérském prostředí stále není jednoduché vytvořit audiovizuální obsah, který by byl zcela zaměnitelný s dílem člověka. Za páté: Pokud se Internet stal místem, kde spolu interagují modely umělé inteligence, s cílem něco lidem prodávat - jak do toho zapadají lidští konzumenti?
To všechno je pravda. Taky je ale pravda, že ačkoliv lidští producenti (snad) stále převažují, ti sestávající z kódu značně posilují.
Tvořeno i posloucháno AI
Vezměte si streamovací hudební platformu Spotify. Pokud sháníte instrumentální playlist na soustředění, pravděpodobnost, že nevědomky skončíte u díla umělé inteligence, není zrovna malá. Jak napsal třeba americký Wired, AI generované hudby je na platformě čím dál více. V těch méně škodlivých případech jde o generické instrumentální melodie, v těch více škodlivých o zneužívání hlasů skutečných umělců, vydávané za uniklou novou hudbu.
Umělá inteligence přitom není jen tvůrcem, ale také konzumentem. Zmíněný Wired hovoří i o tom, že čím dál větší procento přehrávání by mohlo jít právě na vrub AI. S cílem zvýšit statistiky či posunout umělce a jeho hudbu v žebříčcích na vyšší pozice.
Nepůjde přitom jen o Spotify. Americký RollingStone třeba píše o Facebooku a čím dál bizarnějších rádoby fotografiích zachycující například „krabího Ježíše“ a komentářích, které pod takový výjev neironicky píšou „Ámen!“
Internet sice žije, ale chceme na něm žít my?
Pokud jde o podíl obsahu tvořeného a konzumovaného umělou inteligencí, přinést tvrdá fakta a statistiky není jednoduché. Například studie od výzkumníků z Amazon Web Services tvrdí, že 57 % psaného obsahu na Internetu bylo vytvořeno či přeloženo umělou inteligencí. Expertka na umělou inteligenci Nina Schick zase před dvěma lety odhadovala, že v roce 2025 - tedy nyní - bude umělou inteligencí tvořeno 90 procent internetového obsahu. Podle společnosti Thales, která se zabývá kybernetickou bezpečností, zase v roce 2024 měla umělá inteligence téměř padesátiprocentní podíl na veškeré online aktivitě. Z části však může jít i o „hodné“ boty - programy, které třeba hledají klíčová slova, aby pak mohly správně seřazovat výsledky vyhledávání na Googlu a v jiných prohlížečích.
Ačkoliv tak nedokážeme kvantifikovat, jak moc Internetu je již tvořeno umělou inteligencí, jisté je, že podíl roste. A to exponenciálně. Co bude dál, těžko říct.
Mohlo by se stát, že jednou bude Internet skutečně "mrtvý"? Asi ano. Představa, že pokud by se to stalo, tak bychom o tom jako lidstvo nevěděli, je však absurdní.
Jde však o jednu z teorií, kde člověk rozumí tomu, odkud idea vzešla. A která se každým dnem jeví více a více realistická. A pokud by došlo k apokalypse a já zůstala posledním žijícím člověkem na světě, nedivila bych se, kdyby příspěvky na sociálních sítích a komentáře pod nimi žily - alespoň dokud by nedošla energie - dál.
