Článek
Na úplném začátku můžeme pro Bitcoin použít definici z české mutace Wikipedie. Bitcoin je označení pro open-source P2P platební síť a zároveň její základní účetní jednotku, zvanou bitcoin.
Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace. Je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod nebo kdokoliv, kdo by mohl o síti rozhodovat.
Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu protokolu. Pojďme se tedy podívat na zoubek několika tvrzením autora původního článku.
Výše uvedený popis má ale jeden háček - jde o pouhý popis a iluzi toho, co by lidé chtěli, aby Bitcoin byl. Virtuální mince totiž není ani měnou, aktivem, platidlem, nebo investičním artiklem. Bitcoin dokonce není ani decentralizovaný a mimo kontrolu států.
Toto tvrzení je buď založeno na absolutním nepochopení Bitcoinu nebo je úmyslně zkreslené a zavádějící, protože měna je cokoliv, co plní funkce uchovatele hodnoty, jednotky zúčtování a prostředku směny. Bitcoin sice není ideální pro každodenní drobné platby kvůli volatilitě a rychlosti (řešení je například Lightning Network), ale po celém světě existuje stále více obchodníků a společností, které ho přijímají jako platidlo. V Salvádoru byl ještě donedávna dokonce zákonným platidlem, což bylo trnem v oku především Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
Bitcoin je celosvětově uznáván jako digitální aktivum a investiční artikl. Desítky velkých institucí jako například MicroStrategy nebo Tesla drží bitcoin ve svých bilancích jako investici. V dnešní době navíc začíná hodně států bitcoin zahrnovat do svých rezerv. Jeho cena je určena trhem a podléhá standardním mechanismům nabídky a poptávky. Podobně jako akcie, zlato nebo nemovitosti. To, že nemá podkladovou hodnotu jako firma nebo stát ještě neznamená, že není aktivem, protože i umění, starožitnosti nebo sběratelské předměty jsou aktiva bez podkladové hodnoty.
Bitcoin je navržen tak, aby byl decentralizovaný. Žádná centrální autorita ho neřídí. Síť je udržována tisíci uzlů a těžařů po celém světě, což znemožňuje jedinému subjektu (včetně státu) ho vypnout nebo cenzurovat. Státy sice mohou regulovat používání Bitcoinu ve svých jurisdikcích, ale nemohou kontrolovat samotnou síť ani vznik nových bitcoinů.
Nobelisté za ekonomii a jejich kritika
Je zcela logické, že od některých laureátů Nobelovy ceny zaznívají kritické hlasy, což může být dáno například tím, že nemají hluboké znalosti o technologii blockchainu nebo všeobecně o decentralizovaných sítích. Jejich expertiza se často soustředí na makroekonomii, finanční trhy a tradiční bankovní systémy.
Ekonomie jako obor je dynamická a nepanuje v ní vždy absolutní shoda na všech tématech. To, že nikdo z oceněných a uznávaných ekonomů nemluví o Bitcoinu pozitivně je spíše selektivní prezentace, protože samozřejmě existují i uznávaní ekonomové, kteří Bitcoin vnímají pozitivněji. Mezi takové patří například Lawrence Henry White nebo Alex Gladstein.
Je to digitální zlato jen, když má využití. Bitcoin žádné využití nemá, je to jen papír, vlastně to ani není papír, ani vzduch, není to nic.
Jak bylo uvedeno výše, Bitcoin má reálné využití jako uchovatel hodnoty nebo jako prostředek mezinárodního převodu hodnoty (remitence) a částečně i jako platidlo. Argument, že nemá využití ignoruje jeho funkčnost v globální digitální ekonomice. Jeho hodnota je dána sítí, kryptografickou bezpečností a důvěrou v jeho mechanismus omezené nabídky.
Až se zhroutí trh s kryptoměnami, protože si lidé uvědomí, že mají bezcenná virtuální data, půjdou velké banky a fondy za vládou, aby je vyplatila.
Krugmanova obava z bailoutu je pochopitelná, ale trh s kryptoměnami funguje nezávisle na vládách a bankách. Pád cen kryptoměn postihuje primárně investory a nikoli daňové poplatníky. Bitcoin přežil již několik výrazných poklesů ceny (korekcí) a vždy se z nich dokázal zotavit.
Bitcoin má jediné využití - poskytne spoustu vzrušujících zážitků jeho držitelům jak cena půjde nahoru a poté tvrdě spadne. Neexistuje jediná výhoda bitcoinu proti jakékoli jiné stabilní národní měně, například americkému dolaru.
Stiglitzův argument o vzrušujících zážitcích úplně ignoruje potenciál bitcoinu jako digitálního uchovatele hodnoty nebo platidla v oblastech s vysokou inflací, politickou nestabilitou nebo cenzurou. Pro obyvatele zemí jako je Venezuela, Turecko nebo Argentina, kde národní měna rychle ztrácí hodnotu, může být bitcoin stabilnější alternativou než jejich domácí měna.
Bitcoin se nemůže stát trvalou součástí finančního systému. Chybně si interpretujeme virtuální mince jako měnu, ačkoli nemá žádné z parametrů pro funkční měnu. Technologie blockchainu je ale obdivuhodná a jistě bude využitelná v jiných oborech.
Schiller uznává potenciál blockchainu, ale odmítá Bitcoin jako měnu. Nicméně Bitcoin je součástí globálního finančního systému. Obchoduje se na regulovaných burzách, existují bitcoinové ETF a velké společnosti do něj investují. Jeho použití jako funkční měny je předmětem diskuze, ale pro určité účely jako jsou mezinárodní převody, směna, nákup nebo půjčky funguje bitcoin dlouhodobě a bezproblematicky.
Bitcoin by měl být zakázán, poskytuje perfektní útočiště všem nelegálním aktivitám.
Toto tvrzení samo o sobě potvrzuje, že je Bitcoin decentralizovaný a jeho samotný zákaz by byl těžko proveditelný právě kvůli jeho decentralizované povaze. Argument o nelegálních aktivitách je často přehnaný, protože hotovost je pro tyto účely využívána mnohem častěji a transakce bitcoinu jsou dohledatelné na blockchainu, který slouží zároveň jako digitální účetní kniha transakcí.
Bitcoin pálí peníze každý den
Bitcoin je na světě již řadu let, ale stále o něm panuje spousta nepřesností a dezinformací, zejména pokud jde o oblast těžby. Často se těžba popisuje jako způsob, jak si zajistit pasivní příjem, nebo jako ekologická katastrofa kvůli vysoké spotřebě energie. Vysvětlení těžby bitcoinu a vyvrácení nejčastějších mýtů o tom, že se jedná o ekologickou katastrofu najdete například v článku: Co je těžba bitcoinu a způsobuje opravdu ekologickou katastrofu? (Text je umístěn na webu Alzy.)
Už jen z těchto čísel je jasné, že tu něco nehraje a pokud by byla ekonomika bitcoinu zemí nebo firmou, jednalo by se o krachující podnik ve ztrátě.
Autor chybně interpretuje ekonomiku těžby. Těžaři totiž nekryjí náklady z prodeje nových mincí a transakčních poplatků, ale z tržní ceny bitcoinu. Pokud jsou náklady na těžbu vyšší než zisk, tak těžaři přestávají těžit, hashrate klesá a obtížnost těžby se upravuje směrem dolů, dokud se těžba opět nevyplatí.
Systém je navržen tak, aby se adaptoval. To není známka krachujícího podniku, ale efektivní tržní mechanismus. Halving pak snižuje nabídku nových bitcoinů, což (za předpokladu stabilní nebo rostoucí poptávky) většinou vede k růstu ceny, nikoli ke kolapsu.
Pouhých 400 000 transakcí denně na celém světě nelze ani porovnávat s těmi zpracovanými firmou Visa. Ta zprostředkovává 24 000 transakcí každou vteřinu.
Srovnání s Visou je jako srovnávat Teslu se silnicí. Autorovo tvrzení je totiž naprostý nesmysl, protože v případě Bitcoinu se jedná pouze o transakce na jeho blockchainu. Ten je základní vypořádací vrstvou, nikoli systémem pro mikroplatby. Každá transakce na mainnetu je trvale zaznamenána a ověřena.
Visa je naopak centralizovaný platební procesor, který pracuje s obrovským objemem malých transakcí. Mnoho bitcoinových transakcí probíhá mimo mainnet. Například na burzách, sidechainech nebo vrstvě Lightning Network, která je určena především pro mikroplatby a všechny tyto transakce nejsou do statistik na mainnetu započítány.
Nízký počet transakcí na mainnetu může naopak naznačovat, že lidé bitcoin drží jako uchovatele hodnoty, nikoli jako prostředek pro rychlé utrácení, což ale není nijak v rozporu s jeho smyslem.
Pyramidové schéma 2.0
Bitcoin není pyramidové schéma v klasickém ekonomickém ani právním smyslu. Bitcoin je decentralizovaná síť. Neexistuje žádná centrální entita na vrcholu pyramidy, která by přijímala vklady a vyplácela z nich jiné entity na nižších úrovních. K získání bitcoinu není potřeba verbovat další zájemce. Cena roste primárně na základě vývoje trhu.
V případě bitcoinu reprezentují první investory ti, kteří v dnešních dnech drží většinu světových zásob virtuálních mincí.
Koncentrace majetku u raných investorů je běžná pro každé nové aktivum, které se v čase vyvíjí. To stejné se děje u akcií firem nebo nemovitostí. Tato koncentrace se postupem času snižuje s rostoucí adopcí. Mnoho z těchto velkých hráčů (velryb) jsou burzy nebo instituce, které drží bitcoiny pro tisíce či miliony klientů.
Během pátku 4. července jedna velryba ze Satoshiho éry přesunula celkem 80 000 bitcoinů, které ležely bez hnutí ve svých peněženkách od roku 2011. V té době se bitcoin obchodoval za méně než jeden dolar. Dnes jeden bitcoin stojí přes 100 000 dolarů. Raný hodler prodal bitcoin prostřednictvím společnosti Galaxy Digital, která dokončila prodej více než 80 000 bitcoinů v hodnotě přes 9 miliard dolarů na základě současných tržních cen. Jedná se o jednu z největších nominálních bitcoinových transakcí v historii kryptoměn.
Trh na prodej velryby prakticky nereagoval. Došlo jen k drobnému poklesu ceny bitcoinu o nějaké 4 % a poté následovala rychlá korekce zpět nad 117 000 USD. Analytici označují tuto stabilitu jako důkaz rostoucího trhu a vyspělosti likvidity, kde i velké prodeje lze absorbovat s minimálním dopadem.
Poslední zhasne a zapláče
Bitcoin jako protokol není podvod. Investování do bitcoinu (nebo jakéhokoli aktiva) by mělo být založeno na vlastním průzkumu a porozumění rizikům. Vyzývání k držení (hodlování) je běžné u mnoha aktiv, která jsou považována za dlouhodobé investice.
Kolaps těžby by nastal pouze v extrémním případě, kdy by cena bitcoinu klesla na zanedbatelnou úroveň a už by se nevyplácelo těžit. To by však bylo výsledkem pádu ceny, nikoli jeho příčinou.
Bitcoinová síť je bezpečná. Útoky na ni vyžadují obrovské množství výpočetní síly (51%), což je extrémně nákladné a prakticky nerealizovatelné, zejména s rostoucím hashratem. Argumenty o její bezpečnosti jsou často založeny na nepochopení kryptografie a distribuovaných systémů.
Právě v úmyslném uvádění v omyl a cílené propagaci pyramidového schématu spočívá onen bitcoinový podvod, který zmiňuji v titulku článku a myslím, že je označení na místě.
Tvrzení, že Bitcoin je sám o sobě pyramidové schéma nebo podvod jsme si již dříve vyvrátili. Podvodné schéma může spočívat v některých formách jeho propagace. Nikoliv však v technologii samotné.
Spekulativní a podvodná mánie kolem bitcoinu není ničím jiným, než pouhou iluzí o neustálém růstu hodnoty něčeho, co žádnou hodnotu nikdy nemělo a mít nebude. Účty za spekulativní mánii pravděpodobně stejně jako v případě finanční krize nakonec zaplatí daňoví poplatníci.
Tvrdit, že pád Bitcoinu by zaplatili daňoví poplatníci je spekulativní a vysoce nepravděpodobné. Bitcoin je mimo tradiční bankovní systém. Neexistuje žádný mechanismus, kterým by vlády vyplatily držitele kryptoměn. Stejně jako nevyplácejí investory, kteří prodělají na akciích nebo jiných rizikových investicích. Zmiňovaná finanční krize byla způsobena selháním tradičních finančních institucí a hypoték.
Pár slov závěrem
Článek od Thomase Pauknera prezentuje Bitcoin jako podvod a bublinu, přičemž se opírá o názory několika renomovaných ekonomů. Tyto názory jsou však často vytržené z kontextu nebo ignorují technické a ekonomické aspekty bitcoinu, které se zásadně liší od tradičních aktiv a měn.
Bitcoin představuje novou disruptivní technologii a aktivum. Stejně jako u každé inovace, existují jak zarytí zastánci, tak i silní kritici. Důležité je k Bitcoinu přistupovat s kritickým myšlením, chápat jeho technologie, potenciální výhody i rizika (včetně vysoké volatility) a oddělovat fakta od domněnek jako ve všech ostatních oblastech našeho života.
