Článek
Úvodem je třeba položit otázku - co je vlastně bitcoin? Někdo říká, že jde o měnu, jiní zdůrazňují investiční potenciál, další hovoří o bitcoinu jako o platebním systému. Jde o tři zcela odlišné a navzájem se popírající pojmy, což ale zřejmě dosud kupcům ,,virtuálního zlata“ nikdy nevadilo. Položil jsem tak totožnou otázku umělé inteligenci ChatGPT a získal následující odpověď.
Bitcoin je decentralizovaná digitální měna mimo kontolu bank a států, která je spravovaná sítí počítačů pomocí zabezpečené a transparentní technologie blockchain. Umělá inteligence pak doplňuje několik hlavních definic bitcoinu - jde o platidlo, které lze posílat a přijímat přes internet. Má omezenou nabídku - v oběhu bude maximálně 21 milionů mincí. Bitcoin je vnímán jako digitální zlato a investiční artikl, jehož cena může růst a klesat.
Výše uvedený popis má ale jeden háček - jde o pouhý popis a iluzi toho, co by lidé chtěli, aby bitcoin byl. Virtuální mince totiž není ani měnou, aktivem, platidlem, nebo investičním artiklem. Bitcoin dokonce není ani decentralizovaný a mimo kontrolu států.
Největší světové kapacity v oboru ekonomie se k virtuální měně opakovaně staví kriticky, například laureát Nobelovy ceny Eugene F. Farma řekl nedávno o bitcoinu následující,
,,Je to digitální zlato jen, když má využití. Bitcoin žádné využití nemá, je to jen papír, vlastně to ani není papír, ani vzduch, není to nic.“
A není sám. Bitcoin veřejně kritizuje dalších šest laureátů Nobelovy ceny za ekonomii a pozitivně o bitcoinu nehovoří nikdo z těch, kteří prestižní cenu v oboru získali. Pro následující text si názory oceněných a uznávaných ekonomů vypůjčím a dále rozvedu, proč jde v případě bitcoinu nejen o spekulativní mánii, ale také o podvod, za který v budoucnu zaplatíme všichni.
Nejlepší mozky planety mají v otázce bitcoinu jasno
Tradiční české rčení ,,Všichni jste blázni, jen já jsem letadlo“ lze užít i v případě bitcoinu. Věřím, že v diskusi pod článkem přispěchají fanoušci digitálního zlata s mnoha argumenty pro podporu své teze o náhradě monetárního systému bitcoinem a úžasných vlastnostech digitální měny. Kryptonadšenci totiž často zajdou až do roviny konspiračních teorií a dokonce jsou schopní tvrdit, že bitcoin je jediná naděje pro světový mír a starý systém bojuje proti tomu, aby se bitcoinem mohlo platit - státy by prý okamžitě zbankrotovaly.
Když ale půjdeme k autoritám v oboru ekonomie, a to těm nejpovolanějším, kteří za svůj přínos oboru získali Nobelovu cenu za ekonomii, jejich názory na bitcoin jsou téměř totožné. Mnoho z nich hovoří o spekulativní mánii, negativní hodnotě bitcoinu, nedostatečném krytí a podvodnému schématu, díky kterému bitcoin připomínal Ponziho schéma od samého počátku existence měny v roce 2009.
Níže uvádím ozdrojované komentáře samotných ekonomů.
- Eugene F. Farma, držitel Nobelovy ceny za ekonomii: ,,Problém se všemi kryptoměnami je ten, že jakmile jste omezili nabídku, hodnotu určuje výhradně jen poptávka. To přímo popírá základní funkci měny jako prostředku výměny. Kdybych ale byl ruským oligarchou a chtěl schovat nějaké nelegální peníze, bitcoin by se mi samozřejmě líbil“
- Paul Krugman, držitel Nobelovy ceny za ekonomii: ,,Až se zhroutí trh s kryptoměnami, protože si lidé uvědomí, že mají bezcenná virtuální data, půjdou velké banky a fondy za vládou, aby je vyplatila“ Krugman také specifikuje, kdy se podle jeho názoru trh zhroutí, ,,Jakmile budou mít spekulanti kolektivní moment pochybností a propadnou obavám, že je bitcoin bezcenný, tak bude okamžitě bezcenný, to se vám u jiného majetku nestane, ten má totiž na rozdíl od kryptoměn nějaké využití“
- Joseph Stiglitz, držitel Nobelovy ceny za ekonomii: ,,Bitcoin má jediné využití - poskytne spoustu vzrušujících zážitků jeho držitelům jak cena půjde nahoru a poté tvrdě spadne. Neexistuje jediná výhoda bitcoinu proti jakékoli jiné stabilní národní měně, například americkému dolaru. Kdo se bojí inflace a znehodnocení měny, může si za dolary koupit akcie firem, které tvoří hodnoty a nebo dluhopisy států, které ekonomicky prosperují“ Stiglitz poté suše dodává, ,,Bitcoin by měl být zakázán, poskytuje perfektní útočiště všem nelegálním aktivitám, které se mezinárodní měnový systém snaží již dekády vymýtit.“
- Robert Schiller, držitel Nobelovy ceny za ekonomii: ,,Bitcoin se nemůže stát trvalou součástí finančního systému, chybně si interpretujeme virtuální mince jako měnu, ačkoli nemá žádné z parametrů pro funkční měnu. Technologie blockchainu je ale obdivuhodná a jistě bude využitelná v jiných oborech.“
- Richard Thaler, držitel Nobelovy ceny za ekonomii: ,,Bitcoin je iracionální bublinou. Hodnota roste jen na základě očekávání vyšší ceny, připomíná mi to tulipánovou bublinu v Nizozemsku. Že jde o bublinu dokládá i to, že pokud si firmy na americké burze změnily názvy a dodaly slovo blockchain, narostla jim bez fundamentálních podkladů hodnota. To je další známka iracionální bubliny.“
Celkový seznam laureátů Nobelovy ceny za ekonomii, kteří o bitcoinu hovoří jako o bublině a popírají proklamované užití nejen jako měny, ale také jako úložiště hodnoty, je daleko delší. V opozici proti výše citovaným ekonomům není z komunity Nobelovou cenou oceněných ekonomů nikdo.
V opozici proti laureátům Nobelovy ceny tvrdí proponenti bitcoinu například,
- Jack Dorsey, zakladatel Twitteru, držitel bitcoinu a proponent kryptoměny: „Bitcoin mění všechno. Je to šance vybudovat finanční systém, který je otevřený, inkluzivní a nezávislý na vládách nebo bankách. Může zlepšit životy miliard lidí.“
- Michael Saylor, majitel firmy Microstrategy, která si půjčuje peníze a kupuje za ně bitcoin: „Bitcoin je první digitální aktivum, které může přežít tisíciletí. Je to šance přeměnit peněžní systém světa na něco spravedlivějšího, transparentnějšího a odolnějšího vůči manipulaci.“
- Satoshi Nakamoto, anonymní tvůrce bitcoinu: „Pokud se to rozšíří ve velkém, může to být začátek něčeho velkého: něco jako globální platební systém bez hranic, který nikdo nemůže vypnout.“
Kdo má tedy pravdu, ocenění ekonomové a nebo fanoušci bitcoinu? Na tuto otázku se pokusím odpovědět rozborem tezí proponentů nejznámější kryptoměny níže v textu.
Bitcoin pálí peníze každý den, lidé jej nepoužívají jako platidlo
I v této chvíli pracují miliony počítačů rozesetých po celém světě, nejčastěji ale v USA, Číně a Kazachstánu, na těžbě nových bitcoinů. Spotřebují při tom dvakrát více elektřiny než Česká republika a výsledkem činnosti je tvorba zhruba 144 nových bloků bitcoinů každý den.
Oněch 144 bloků bitcoinů - každý obsahuje 3,15 mincí - má dle aktuálního kurzu hodnotu 94 000 dolarů za ,,minci“, síť tak celkem vyprodukuje ,,hodnotu“ ve výši 880 milionů korun a spotřebuje elekřinu - odhadovaná cena 50 eur/MWh - za 520 milionů korun, další stovky milionů stojí výpočetní technika, chlazení a voda. Počítače ale také kromě těžby samotného bitcoinu schvalují transakce na síti, čímž vydělají dalších v průměru 2 až 2,5 milionu dolarů denně. I při započtení transakčních poplatků jsou náklady na bitcoin znatelně vyšší, než ,,výnosy“ v podobě nových mincí a transakčních poplatků.
Výsledkem je virtuální mince.
Už jen z těchto čísel je jasné, že tu něco nehraje a pokud by byla ekonomika bitcoinu zemí nebo firmou, jednalo by se o krachující podnik ve ztrátě. ,,HDP“ bitcoinu tak rozhodně neprodukuje pozitivní hodnotu a ekosystém těžařů, uživatelů a spekulantů systém neuživí, zvlášť v následujících letech a po novém halvingu. Cena musí neustále růst, systém jinak zkolabuje.
Britská univerzita v Cambridge zveřejňuje denní statistiky nákladů na tězbu jednoho bitcoinu. Ty se dlouhodobě drží poblíž tržní ceny, samotná těžba se přestává vyplácet a v souvislosti se také zvyšují transakční poplatky. Převést 10 000 Kč v bitcoinech navíc na transakčním poplatku stojí přibližně 240 Kč, zhruba dvě procenta celkové částky. Hodnoty poplatků u transakcí typu SWIFT jsou neporovnatelně nižší.
Čím vyšší bude náklad na těžbu jednoho bitcoinu, tím vyšší budou související poplatky, těžařů totiž ubyde. Tento princip přímo popírá teze o globálním platebním systému a výhodě bitcoinu proti standardním národním měnám. Zpracovat platbu bitcoinem navíc trvá kolem 10 minut, není tak praktický ani na každodenní útraty, například v obchodech. Existuje ale i síť zvaná Lightning Network, která umožňuje platby realizovat rychleji. Problém bitcoinu ale spočívá primárně v tom, že jej téměř nikdo jako měnu ani platidlo nepoužívá.
Počet transakcí na blockchainu bitcoinu je ale dramaticky nízký, čímž ukazuje nezájem držitelů využít kryptoměnu jako měnu, což funkčně popírá její smysl. Pouhých 400 000 transakcí denně (na celém světě) nelze ani porovnávat s těmi zpracovanými firmou Visa. Ta zprostředkovává 24 000 transakcí každou vteřinu, tedy přes 650 milionů denně. Počet transakcí navíc u bitcoinu dlouhodobě klesá - proti roku 2021 je zhruba na jedné pětině.
Proponenti nejznámější kryptoměny tak hovoří o novém, revolučním platebním systému, který ale nikdo nepoužívá a o měně, kterou zatím nikdo neplatí. Transakce jsou pomalejší, dražší a mají svůj technický limit. Když je síť vytížená, mohou transakce na bitcoinovém blockchainu trvat i několik hodin.
Bitcoin tedy není funkční měnou ani platebním systémem - alternativy jsou levnější a rychlejší. To zřejmě cítí i lidé, kteří bitcoin jako měnu ani formu převodu peněz do zahraničí nevyužívají. Nechuť bitcoin využívat dává logiku, kromě nákladnějšího a pomalejšího převodu prostředků také kolísá na hodnotě - poklesy v řádech desítek procent jsou běžné, v době od zadání do vyřízení transakce tak může přijít o 10 až 15 % méně nebo více peněz. Obě možnosti jsou pro jednu z obchodujících stran negativní.
Pyramidové schéma 2.0 - Může bitcoin bez hodnoty neustále růst?
Alarmující je ale samotný princip bitcoinu. Při bližším rozboru je jasné, že od začátku systém funkčně popírá smysl platidla, měny, ale také i investičního nástroje. Ekonomové na to poukazují, ale lidé zřejmě nevidí pod roušku pro laickou veřejnost nesrozumitelných technologií a pojmů jako halving, hashrate a tak dále. Je tak třeba mlhu kolem bitcoinu rozehnat a uvést na pravou míru samotnou podstatu virtuální měny. Pomoci může i komentář nejslavnějšího investora světa, Warrena Buffeta. Ten přirovnal bitcoin a investice do této kryptoměny k dobrovolnému požití jedu na krysy.
Při úvaze nad podvodným schématem bitcoinu poslouží pro porovnání známá investiční pyramida. Lidé nakoupí bezcenný produkt a potřebují jej prodat dál, ideálně co největšímu počtu dalších ,,investorů“. Ti budou neustále nakupovat a dále navyšovat cenu, čímž zakladatelé pyramidové struktury získají vyšší hodnotu investice a v určitém momentě systém zákonitě selže, většinou velmi rychle a s obrovskými ztrátami. Příkladem může být jiný kryptoměnový pyramiový projekt Terra, který investorům prodělal přes 40 miliard dolarů.
V případě bitcoinu reprezentují první investory ti, kteří v dnešních dnech drží většinu světových zásob virtuálních mincí. 1 % všech držitelů bitcoinu kontroluje 60 % zásob, 30 % zbylých bitcoinů je nenávratně ztracených a méně než 10 % zbylých mincí drží zbytek trhu.
Už jen rozložení držitelů mincí je alarmující, nicméně samotný princip bitcoinu pyramidové schéma přímo podporuje již od počátku a to zejména řízeným nedostatkem nabídky.
Od roku 2009 pravidelně každé čtyři roky klesá výtěžnost bitcoinů o jednu polovinu, této události se říká halving, tedy půlení. Jakmile každé čtyři roky dojde k halvingu, počet vytěžených bitcoinů se sníží na polovinu - náklady zůstávají stejné. Omezuje se tak nabídka a počet dostupných bitcoinů klesá. Mezitím ale díky investičnímu charakteru bitcoinu nemají kupci teoreticky důvod prodávat, protože nedostatek nabídky vždy vede k navýšení ceny. Systém tak pracuje s plánovaným nedostatkem a úmyslně ztěžuje práci těm, kteří chtějí nové bitcoiny získat a v mezičase šroubuje cenu nahoru.
Pyramidové schéma - kupci bitcoinu potřebují oslovit další kupce, aby jejich ,,majetek“ narostl na hodnotě, jinak totiž není jediný důvod k nárůstu ceny něčeho, co negeneruje žádný ekonomický výkon a nemá jiné využití, než jako spekulativní aktivum.
Kryptoměna ale nemá povahu aktiva nebo investičního nástroje, netvoří totiž zádnou hodnotu a není ničím krytá, jak uvádí i prestižní institut Brookings. Častý argument proponentů bitcoinu spočívá v tom, že zlato také není ničím kryté a hodnotu určuje trh, což není úplně pravda. Zlato je na rozdíl od bitcoinu využitelné ve šperkařství, kde je uložena téměř polovina vytěžených zásob a dalších 40 % vlastní investoři i centrální banky. Po drahém kovu je i průmyslová poptávka a existují aplikace, například v leteckém průmyslu, kde nelze zlato nahradit. Akcie, dluhopisy, obligace a další cenné papíry pak kryje výkon dotyčných firem nebo států - hodnota roste nebo klesá s úspěchy i neúspěchy firmy či státu a přímo se odvíjí od ekonomického výkonu.
Bitcoin nemá využití v průmyslu, není podložen ekonomickým výkonem a nelze jej uplatnit jinak, než prodejem za ,,skutečné“ peníze. Do očí bijícím paradoxem je, že kupci virtuální měny úpěnlivě sledují její kurz v dolarech a dalších národních měnách, zatímco jejich cílem je, aby si dolarů za onen bitcoin pořídili co nejvíce. Proponenti bitcoinu tímto uvažováním opět popírají sami sebe.
Jaký je tedy účel samotného nákupu bitcoinu? Není to platidlo, ani nijak zvlášť efektivní prostředek mezinárodního převodu hodnoty, není to investiční artikl podložený ekonomickým výkonem, co tedy bitcoin je?
Odpověď je jednoduchá - bitcoin není nic. Jde o pouhou umně vytvořenou virtuální spekulativní iluzi, kterou živí všichni, kdo bitcoin drží a jsou odkázáni na další tisíce kupujících, kteří rozšíří pomyslnou pyramidu. Musí tak být co nejhlasitější, neoptimističtější a šířit očividné lži, aby dosáhli maximálního počtu nových zájemců o koupi měny. Ta kromě nárůstu hodnoty v důsledku nových nákupů nemá žádný jiný důvod růst - nereprezentuje nic, nevytváří nic a není krytá výkonem ani jinou hodnotou.
Poslední zhasne a zapláče - účty ale zaplatí i nevinní
Právě v úmyslném uvádění v omyl a cílené propagaci pyramidového schématu spočívá onen bitcoinový podvod, který zmiňuji v titulku článku a myslím, že je označení na místě. Pokud propaguji bezcenné aktivum, které negeneruje žádnou přidanou hodnotu, není nijak využitelné v a vedu své příznivce a sledující k nákupům doslova ,,za jakékoli hodnoty“, jistě mne lze nazývat podvodníkem. Ostatně, posuďte výroky a výzvy proponentů sami. Shrnul jsem vyjádření do tří základních tezí,
- Nakupuj a hlavně neprodávej: Proponenti kryptoměn stále vyzývají své příznivce, aby nakoupili a hlavně neprodávali, ale drželi za jakékoli situace. Proč asi? Čím méně prodejců ve spojení s řízeným nedostatkem nabídky znamená prudký cenový růst.
- Nakupuj za každou cenu: Proponenti také vyzývají sledující k ,,nákupu za jakoukoli cenu“, protože podle nich bude samozřejmě v budoucnu daleko vyšší. Výjimkou nejsou ani predikce ceny virtuální mince na úrovni 1 a více milionů dolarů - v takovém případě by hodnota bitcoinu převyšovala výkon ekonomiky Číny, což samozřejmě v očích proponentů bezcenného aktiva dává naprostý smysl.
- Vezmi hypotéku a nakupuj: Michael Saylor, který si půjčuje peníze a nakupuje bitcoin, dokonce prohlásil, že by lidé - zcela seriózně - měli zvážit zastavení svých domů a nakoupit za prostředky bitcoin. Saylora komunita neodsoudila jako blázna s nebezpečnými myšlenkami, ale naopak jej vyzdvihuje jako předního proponenta virtuálních mincí.
Výše uvedené výroky a principy slouží k dosažení jediného cíle - bitcoin musí nakoupit co nejvíce lidí, klidně ať zastaví své domy, hlavně ale nesmí prodávat. Co se stane, pokud naopak lidé z euforie vystřízliví a začnou prodávat?
Ze zkušeností s pády velkých kryptoměnových projektů typu Terra nebo FTX víme, že u aktiv bez hodnoty dochází ke krachům rychle a naprosto extrémním způsobem. Pád bitcoinu na dno může způsobit cokoli - velký prodej předního držitele, nedostupnost těžby díky vysokým nákladům a selhání ověřování transakcí, nebo také narušení sítě, která zdaleka není tak bezpečná, jak se na první pohled zdá. Při poklesu ceny pak neexistuje dno, mince totiž žádnou reálnou hodnotu nemají.
Spekulativní a podvodná mánie kolem bitcoinu je tak pouhou iluzí o neustálém růstu hodnoty něčeho, co žádnou hodnotu nikdy nemělo a mít nebude. Pyramidové schéma v investicích končí vždy stejně - vydělá úzká skupina prvotních držitelů a zbývající většina sčítá ztráty. V případě pádu bitcoinu by ale šlo o ztráty takové velikosti, že by dopadly na ekonomiky celých států a v případě USA i na penzijní fondy a drobné střadatele. Účty za spekulativní mánii tak stejně jako v případě finanční krize let 2007 až 2009 pravděpodobně zaplatí daňoví poplatníci.
Podvodný charakter bitcoinu tak spočívá v jeho samotném principu, který pomocí omezení nabídky stále šroubuje cenu vzhůru a také v chování samotných držitelů, kteří vedou stovky tisíc drobných investorů k nákupům virtuálních mincí bez hodnoty proto, aby oni sami navýšili své majetky - které počítají, zcela paradoxně, hlavně v dolarech. Závěr mého textu obohatí video proponenta bitcoinu Michaela Saylora, ve kterém vyzývá k zastavení domů a majetků právě za účelem nákupu bitcoinu. Posuďte sami, zda je chování jednoho z nejhlasitějších proponentů bitcoinu stále v etické rovině, nebo již jde o nebezpečnou manipulaci podobnou chování vůdce sekty.
