Článek
Já jsem takový ten typ člověka, co si vždycky myslí, že na všechno přijde sám a nejlíp. Proč platit někomu jinému za něco, co si můžu zařídit sama a ještě ušetřit? Tahle mantra mi v hlavě zněla i ve chvíli, kdy jsem plánovala svou vysněnou dovolenou k moři. Všichni kolem mě si bookovali zájezdy přes cestovky. „Je to pohodlné, o nic se nestaráš, všechno máš zařízené,“ říkali. Ale já jsem si v duchu ťukala na čelo. Proč platit ty přemrštěné ceny, když si můžu sama najít levnější letenky, ubytování přes Airbnb a naplánovat si výlety podle svého gusta? Ušetřím balík a ještě budu mít dovolenou přesně podle svých představ!
Geniální plán, řekla jsem si. S nadšením jsem se pustila do hledání. Strávila jsem hodiny a hodiny na internetu, porovnávala ceny letenek, pročítala recenze ubytování a plánovala si scénář. Podařilo se mi najít poměrně levné letenky s přestupem, útulný apartmán kousek od pláže a na internetu jsem si vyhlédla i pár zajímavých výletů. V duchu jsem si už gratulovala ke své šikovnosti a viděla se, jak si na pláži popíjím drink a směji se těm, co zaplatili cestovce dvojnásobek.
První komplikace nastala už na letišti. Kvůli zpoždění prvního letu jsem málem nestihla ten navazující. Běžela jsem přes půl letiště s jazykem na vestě a s kufrem, který vážil snad tunu. Nakonec jsem to sice stihla, ale moje nervy už byly na pochodu. Po příletu na místo určení jsem s úlevou zjistila, že apartmán vypadá přesně jako na fotkách. Malý, ale útulný a hlavně – blízko pláže. Jenže pak přišlo první „ale“. Ukázalo se, že ten „kousek od pláže“ znamená asi dvacet minut chůze po rozpáleném asfaltu. No, co už, aspoň se trochu projdu, řekla jsem si s falešným optimismem.
Další den jsem se vydala na svůj první „naplánovaný“ výlet. Na internetu to vypadalo skvěle – malebná zátoka, průzračná voda, možnost šnorchlování. Jenže doprava na místo byla trochu komplikovanější, než jsem si představovala. Místo pohodlného autobusu, který nabízela cestovka, jsem musela jet místním přeplněným autobusem, kde jsem se tísnila mezi místními s kuřaty a pytli brambor. Cesta trvala mnohem déle, než jsem čekala, a na místo jsem dorazila úplně zpocená a vyčerpaná. Samotná zátoka sice byla krásná, ale plná turistů, takže o klidu a pohodě nemohla být řeč. A půjčení šnorchlovacího vybavení bylo dražší, než jsem si původně myslela. Postupně se začaly hromadit další „drobné“ komplikace. Klimatizace v apartmánu fungovala jen občas, wi-fi byla tak pomalá, že jsem si ani nemohla pořádně přečíst zprávy, a domluvit se s místními, kteří mluvili jenom svým jazykem, bylo občas nadlidský úkol.
Začala jsem si s nostalgií vzpomínat na ty historky od kamarádů, kteří jeli s cestovkou. Jak je na letišti čekal delegát, odvezl je klimatizovaným autobusem do hotelu, kde měli all inclusive a o nic se nemuseli starat. Jak si chválili organizované výlety s průvodcem, který jim všechno vysvětlil. V tu chvíli mi začalo docházet, že ta „úspora“, o které jsem tak snila, se nějak rozplývá. Ty levnější letenky mě stály spoustu nervů a času na letištích. To „výhodné“ ubytování bylo sice levnější, ale jeho kvalita a poloha nebyly zrovna ideální. A ty „levné“ výlety se nakonec prodražily kvůli dopravě a dalším nečekaným výdajům.
A co teprve ty nečekané situace? Jednou jsem si zabouchla dveře od apartmánu a nemohla jsem se dostat dovnitř. Protože jsem neměla žádnou místní kontaktní osobu (jako by měla cestovka delegáta), musela jsem na vlastní pěst hledat zámečníka, což mě stálo nemalé peníze a spoustu času. Další den jsem onemocněla. Zřejmě jsem něco špatného snědla. Bez znalosti místního jazyka bylo obtížné se domluvit v lékárně a sehnat potřebné léky. V tu chvíli jsem si říkala, jak by bylo fajn mít po ruce někoho, kdo by mi pomohl a poradil. Postupně jsem si začala uvědomovat, že ta cena zájezdu od cestovky nezahrnuje jen letenku a ubytování. Platíte i za ten servis, za tu jistotu, že se máte na koho obrátit v případě problémů, za tu pohodlnost, že se nemusíte o nic starat.
Na konci dovolené jsem si spočítala všechny své výdaje. Za letenky, ubytování, dopravu, jídlo, výlety, nečekané výdaje za zámečníka a léky… A s hrůzou jsem zjistila, že mě tahle „úsporná“ dovolená stála ve finále mnohem víc, než kdybych si koupila all inclusive zájezd od cestovky. A to nemluvím o tom stresu a nervozitě, kterou jsem si během těch několika dní prožila.
Vracela jsem se domů unavenější a vyčerpanější než po náročném pracovním týdnu. A s jasným ponaučením. Někdy se prostě nevyplácí být za každou cenu „chytrý“ a šetřit tam, kde by se nemělo. Dovolená by měla být o relaxaci a odpočinku, ne o neustálém řešení problémů a překonávání překážek.
Takže příště? Příště už si ty nabídky cestovek pořádně prohlédnu. Možná to nebude ta nejlevnější varianta, ale za ten klid a pohodlí to rozhodně stojí. A já si konečně budu moct na té dovolené opravdu odpočinout a jenom si užívat. Bez kuřat v autobuse a bez nočních můr ze zablokovaných dveří. Protože někdy je prostě lepší nechat to na profesionálech. A já jsem se na vlastní kůži přesvědčila, že dovolená bez cestovky může být pěkně drahá sranda. Doslova.
