Článek
Návštěva tchyně. Pro mnohé rutina, pro jiné okamžik plný očekávání. Pro mě se poslední návštěva stala spíše lekcí v komunikaci a vnímání času.
Lukášova máma u nás byla na návštěvě a povídaly jsme si o běžných věcech. Dostaly jsme se k tématu, jak je náročné skloubit pracovní povinnosti s domácností a osobním životem. Snažila jsem se jí vysvětlit, že momentálně mám opravdu hodně práce a další závazky už bych nezvládla. Řekla jsem jí, že na další velké projekty prostě nemám čas.
Její odpověď mě zaskočila. S klidným úsměvem mi oznámila: „No jo, holka. Já měla tři děti a stejně jsem všechno zvládla.“
Tahle věta ve mně spustila vlnu myšlenek. Hned mi došlo, jak moc se liší náš svět od toho, ve kterém vyrůstala ona, a jaký tlak na nás dneska dopadá. Její slova mi připomněla to věčné srovnávání, co se mezi generacemi pořád objevuje, zvlášť co se týče mateřství a toho, jestli něco „zvládáme“.
Hned jsem začala přemýšlet, co vlastně slovo „zvládla“ doopravdy znamená. Vychovat tři děti je určitě něco obdivuhodného. Jenže každá doba má svoje. Dřív se ženy často nemusely trápit s kariérou na plný úvazek, nebyly nonstop online kvůli e-mailům nebo se nemusely starat o to, jak vypadají na sociálních sítích. Děti si hrály venku, bez nutnosti plánovat desítky kroužků. A rodinná pomoc byla většinou na dosah, protože se žilo blíž u sebe.
Dneska je to jiné. Pracovní den často nekončí s odchodem z kanceláře. Chytré telefony nás drží neustále ve střehu. Všude vidíme jen ty dokonalé životy a očekávání, že budeme perfektní ve všem, jsou obrovská. I s jedním dítětem (nebo bez dětí) se musíte postarat o kariéru, domácnost, logistiku, a přitom si udržet hlavu nahoře a najít si čas pro sebe.
Vím, že tchyně to nemyslela zle. Nechtěla mi ublížit nebo mě kritizovat. Spíš to byla jen taková její reflexe vlastní zkušenosti a možná i způsob, jak říct, že i ona si prošla něčím náročným. Jenže takové srovnání v člověku snadno vyvolá pocit, že není dost dobrý nebo že se málo snaží.
Pravda je, že každá doba má své výzvy a to, co se dalo „zvládnout“ dřív, se prostě mění.
Měly bychom si hlavně pamatovat, že každá z nás dělá maximum s tím, co má. A je úplně v pohodě, když si někdy dovolíme říct, že na něco prostě nemáme čas, aniž bychom se za to musely cítit špatně.
