Hlavní obsah
Příběhy

Parkovací rodeo v podzemí garáži. Když slušnost zůstane doma

Foto: pixabay

Vyrazila jsem na poklidný ranní nákup do prázdných podzemních garáží, ale narazila jsem na neuvěřitelnou bezohlednost. Jedno setkání s řidičem a jeho spolujezdkyní mi dokonale zamotalo hlavu.

Článek

Na klidný ranní nákup jsem se těšila. Představa, že si v sedm ráno prolistuji letáky a v klidu naplním košík, byla lákavá. Sjela jsem do podzemních garáží hypermarketu, kde v tu dobu stálo snad jen pět aut. Ideální scénář, říkala jsem si. Zaparkovala jsem pohodlně na širokém místě a zrovna v tu chvíli mi zazvonil mobil. Byla to sestra, jen si ověřovala, jestli jsem už zpátky z dovolené. Klidná ranní konverzace.

V tom slyším takové tlumené ťuknutí do auta. Vzhlédnu a vedle mě, doslova pár centimetrů, zaparkovalo auto. A to tak blízko, že mi otočilo zpětné zrcátko. Nevěřícně jsem koukala. Všude kolem byla spousta volného místa, desítky prázdných parkovacích míst, a tohle auto se nalepilo přímo na mě. Jako by to byl jediný volný flek na celém světě.

Samozřejmě, že druhé osobě, ženě na místě spolujezdce, nešlo vystoupit. Dveře auta byly tak blízko mého boku, že je nešlo ani pootevřít. Tak počkala, až její manžel, řidič, vystoupí, a pak se přetahovala ven přes místo řidiče. Vypadalo to jako scéna z nějaké špatné komedie. Já jsem tam seděla v autě s otevřenou pusou, zírám na to představení a nechápu. Čekala jsem, že řidič se aspoň omluví, že se pokusí zaparkovat znovu, nebo aspoň prohodí jedno slovo. Ale to, co jsem viděla dál, mi vzalo dech.

Když paní konečně vyklouzla z auta, ještě se na mě škaredě podívala a vyplázla jazyk. Jako malé dítě! Oba dva pak odkráčeli pryč, jako by se vůbec nic nestalo. Byla jsem tak ohromená, tak v šoku z té neuvěřitelné drzosti a bezohlednosti, že jsem se nezmohla ani na slovo. Jen jsem tam seděla a sledovala, jak mizí v útrobách hypermarketu.

Raději jsem se rozhodla, že nebudu riskovat další incident. V klidu jsem si své auto přeparkovala neboť ani já nemohla z auta vystoupit, narovnala zpětné zrcátko a s kroutící hlavou jsem odešla nakoupit.

Do dneška jsem celou tu scénu nepochopila. Jak takoví lidé mezi námi žijí? Jak je možné, že někdo má takovou absenci základní slušnosti a ohleduplnosti? A proč se to stalo zrovna dneska, v sedm ráno v prázdných garážích? Možná už to nikdy nepochopím, ale jedno vím jistě – ten klidný ranní nákup se proměnil v zážitek, na který jen tak nezapomenu. A nebylo to kvůli skvělým slevám.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz