Drzost s věkem nezmizela, naopak jen kvete

Pravidla, která tvoří základ slušného chování a zajišťují fungování společnosti, zřejmě přestávají platit, jakmile člověk dosáhne určitého věku. Očekáváte úctu a respekt ke stáří? Dobře. Ale úcta by měla být zasloužená, ne automatická jen proto, že máte vyšší věk. Je mezi námi mnoho seniorů, kteří svým chováním jasně ukazují, že pro ně žádná pravidla neplatí – a že empatie či ohleduplnost je pro ně sprosté slovo. Dneska jsme byli nakupovat a máme zážitků na rozdávání.

Jestli někdo z vás nezažil důchodce, který se vám v obchodu nacpe do fronty s výmluvou na „věk“, tak vám upřímně závidím. U mnohých seniorů je to totiž běžná praxe a běda vám, pokud se ozvete – okamžitě se z vás stane drzý spratek bez úcty k „zasloužilým občanům“. Přitom vy jste tam ten, kdo spěchá z práce, má seznam povinností na půl dne a zoufale se snaží všechno stihnout. Důchodci chvátají tak maximálně domů k televizi. A víte co je vrchol? Když jim ustoupíte a pustíte je před sebe, protože nemáte náladu se štěkat, třeba kvůli tomu, že u sebe máte děti. A oni? Bez jediného slůvka vděku se nacpou před vás a vnímají to jako své svaté právo.

V týdnu jsem se musela stavit k doktorovi a opět jsem si to užila na maximum. Přijdu do čekárny, mám horečku, je mi zle, chci mít chvíli klidu než přijdu na řadu. A jaká je realita? Hlasité debaty přes celou místnost, které se nedají ignorovat, ať se sebe víc snažíte. Kdo umřel, kdo má jakou nemoc, kolik stálo máslo v roce 1978 a co jim sousedka řekla na ulici. Je jim úplně jedno, že ostatní bolí hlava nebo se chtějí jen soustředit a mít klid. Když se ozvete, nebo se třeba jen podíváte podrážděně? Jste mladý a nevychovaný! Jo, jasně. Protože jste si dovolili požadovat slušné a neobtěžující chování. Ale kdo je tady ten nevychovaný hulvát, co dělá z čekárny veřejnou drbárnu?

Tohle věc, kvůli které čekárny u doktora absolutně nesnáším. Zatímco já se snažm kýchat nebo kašlat diskrétně a do kapesníků, staří lidé s tím nedělají cavky. Bez kapesníku, bez ruky, bez ohledů, chrchlají bacily na všechny strany. A zkuste jim něco říct. Opravdu zkuste! Dostane přednášku o tom, jak si dovolujete poučovat staršího člověka. Jakoby to bylo o věku, ale ne o elementárním respektu ke druhým.

Myslíte si, že je otravné jet autobusem, když tam nastoupí děti ze školy Zkuste si jet s partičkou důchodců. Neuvěříte, že se díváte na dospělé lidi. Řvou, přesouvají se z místa na místo, lomcují sedačkami, protože nutně musí probrat své životní trable se známým na druhé straně vozu. A vy? Pokud chcete alespoň trochu klidu, máte smůlu. Oni se omezovat nebudou. Vy jste mladí, tak to prostě vydržíte!

Důchodci rádi mluví o tom, jak se celý život dřeli a zasloužili si svůj důchod. Jasně, nikdo jim ho taky nebere. Ale proč mají pocit, že obyčejná lidská slušnost se jich odchodem do důchodu přestala týkat? Proč se k mladším generacím chovají tak nepříjemně. Jsou hluční, netolerantní, sobečtí a bezohlední? A co je nejhorší – oni to nejen dělají, oni to ještě považují za normální. Stejně jako to, že bez mrknutí oka prodávají naši budoucnost za pár korun, co jim přihodí politici. Tohle se na věk svádět nedá. Znám spoustu starých lidí, kteří se chovají důstojně, ohleduplně, jsou nad věcí a ostatním lidem jsou nápomocní třeba tím, že mají skutečné životní zkušenosti ne jen ty, které jim podle nich přibyly, když překročili určitou věkovou hranici. Ve skutečnosti je úplně jedno kolik je komu let. Lidská netolerance a arogance ale není otázkou stáří. Je otázkou volby.

Samozřejmě ne všichni senioři jsou stejní. Jak už jsem říkala, existují také slušní, pokorní a ohleduplní. Ale ti ostatní, bohužel většina, dělají svým chováním medvědí službu všem, kdo by si skutečnou úctu zasloužili. Dokud si budou někteří výrazní lidé ze starší generace bude myslet, že jim svět patří jen proto, že tu byli dřív, a dokud budou kašlat na pravidla, která by měla platit pro všechny, nikdy je nebude mladší generace brát vážně. Stáří totiž nemá automatický nárok na respekt. Ten si musíte zasloužit svým chováním – ne věkem.