Článek
Tři sta korun. Pro někoho částka, kterou nechá při jednom nákupu v drogerii. Pro jiného peníze, kvůli kterým na konci měsíce počítá každou korunu.
Právě zhruba tolik mají od ledna dostat navíc čeští důchodci. Průměrná starobní penze se má zvýšit o 304 korun, z dnešních 21 892 na 22 196 korun měsíčně. Neznamená to ovšem, že každému seniorovi přistane na účtu přesně o 304 korun více.
Každému přidají trochu jinak
Výpočet důchodu není pro všechny stejný. Jeho základní část se zvýší o 270 korun na 5 170 korun a tuto část dostane každý stejně. Další navýšení se už bude odvíjet od konkrétní výše penze.
U průměrného důchodu vychází výsledné zvýšení právě na zmíněných 304 korun. Za celý rok je to 3 648 korun navíc.
A pak je tu ještě jednorázová pomoc.
Penzisté mají dostat mimořádný příspěvek 2 000 korun. Týkat se přitom nemá pouze starobních důchodců, ale například také lidí pobírajících invalidní penzi.
Na první pohled tedy nejde o úplně zanedbatelné peníze. Pokud bychom u průměrného důchodu sečetli dvanáct měsíčních navýšení a jednorázový příspěvek, vychází to za rok na 5 648 korun navíc.
Jenže právě tady začíná druhá část příběhu.
Deset korun denně
Když se 304 korun rozpočítá na jednotlivé dny, vychází zvýšení přibližně na desetikorunu denně.
A to už vypadá trochu jinak.
Seniorovi, který bez problémů vychází a má vlastní bydlení, může jít skutečně jen o příjemný bonus. Pro člověka, který žije sám, platí nájem, energie, potraviny a léky z jedné penze, má každá stokoruna samozřejmě větší význam.
Těžko ale očekávat, že právě tři stovky měsíčně jeho životní úroveň zásadně změní.
Stačí jeden dražší nákup potravin, doplatek za léky nebo nečekaný výdaj v domácnosti a celé zvýšení je pryč.
Stát přitom zaplatí miliardy
Z pohledu jednoho důchodce jde o stokoruny. Z pohledu státu o úplně jiná čísla.
Samotná valorizace má veřejné finance stát přibližně 10,3 miliardy korun. V původním návrhu rozpočtu na rok 2027 se počítalo s výdaji na důchody ve výši 741,5 miliardy korun. To je o 19,3 miliardy více než o rok dříve.
A právě tady je dobře vidět problém, před kterým Česko stojí.
Máme přibližně 2,33 milionu starobních důchodců. I relativně malé zvýšení penze proto znamená pro státní rozpočet obrovský výdaj.
Na jedné straně tak může stát utratit miliardy korun, na druhé straně konkrétní člověk téměř žádnou výraznou změnu nepocítí.
Jednorázové dva tisíce jsou jiný příběh
O něco citelnější může být mimořádný příspěvek 2 000 korun. Ten už může seniorovi zaplatit větší nákup, část energií nebo třeba neočekávaný výdaj.
Má ale jednu zásadní vlastnost: přijde pouze jednou.
A právě proto je pro státní rozpočet výhodnější než trvalé zvýšení penzí. Pokud stát zvýší samotný důchod, vyšší částka se přenáší do dalších let a ovlivňuje také budoucí valorizace. Jednorázové dva tisíce se vyplatí a tím výdaj končí.
Pro důchodce je samozřejmě podstatnější něco jiného. Dva tisíce mohou pomoci letos. Vyšší nájem, dražší potraviny nebo energie ale budou platit každý další měsíc.
