Článek
Nekonečné tikání hodin, těžký vzduch plný nemocí a hlavně: nekonečné čekání. Každý, kdo sedí v čekárně u doktora, má svůj důvod být naštvaný. Každý by nejradši byl co nejdříve pryč. Ale všichni čekají, protože tak to prostě funguje.
A pak přijde ona. Paní, která asi žije nejspíše v jiném vesmíru, kde se na pravidla nehraje. Bez mrknutí oka si to nakráčí přímo ke dveřím ordinace, hlavu hrdě vztyčenou. Jasně dává všem ostatním najevo, že čekání je pro ostatní, ona si s tím hlavu lámat nebude. Jenže u naší sestry tahle madam narazila. Její aroganci zkrotila zdravotní sestra, která se pro svou práci zjevně narodila. „Je mi jedno, kolik vám je let. Tady se nepředbíhá!“ zchladila ji.
Drama, zralé na oscara
Tahle věta přerušila všechen šum v čekárně. Vzduch ztuhl, všichni zvedli oči od telefonů, a v místnosti nastalo ticho, že by se dalo krájet. Paní, co si myslela, že je něco víc, najednou nevěděla, kam s očima. Jenže pokoru, tu si nechala doma, takže jí to dlouho nevydrželo.
„Ale já jsem starší! Mně je špatně!“ vyprskla. Hloupá výmluva, kterou by jí neuvěřil ani pes.Na zdravotní problém rozhodně nevypadala.
Zdravotní sestra, hvězda dne, ji však setřela s ledovým klidem.
„Pokud vám je špatně, posaďte se a čekejte jako ostatní.“
A šmitec. Žádná diskuze, žádné další kňourání nebo smlouvání. Paní si šla uraženě sednout, očividně velice rozhořčená.
Proč máme neustále tolerovat aroganci?
Tahle situace by mohla být obyčejná, jenže není. Protože kolikrát už jste něco podobného zažili? Lidé, kteří si myslí, že jsou něco víc. Že pravidla platí pro ty „dole“, zatímco oni si mohou dělat, co chtějí. Věk, peníze, ego – vždycky mají pocit, že je to ospravedlňuje.
Ale víte co? Neospravedlňuje. Každý člověk v té čekárně měl svůj důvod tam být. Každý měl svůj příběh, své bolesti a starosti. A tahle paní? Ta měla jen drzost a pocit, že jí svět něco dluží.
„Já mám právo na extra zacházení, protože jsem starší!“
Tuhle větu slyšíme pořád. A pokaždé se mě zmocní stejný vztek. Protože kdo rozhodl, že věk dává někomu právo být bezohledný? Respekt ke starším je jedna věc. Ale slepě tolerovat aroganci, jen proto, že někdo oslaví víc narozenin než my? To ani náhodou.
Každý si respekt musí zasloužit. A to platí pro všechny. Pokud neumíte být slušní, věk vás nezachrání.
Hrdinové, kteří se nebojí říct pravdu
Ta zdravotní sestra byla hrdinkou dne. Nebála se postavit za spravedlnost. Řekla věci na rovinu, bez ohledu na to, kdo byl proti ní. A všichni v čekárně v tu chvíli věděli, že na její straně je pravda.
Příště, až uvidíte někoho, kdo si myslí, že pravidla pro něj neplatí, vzpomeňte si na tu sestru. A řekněte to nahlas, klidně i ostře. Protože když budeme pořád mlčet, jenom si koledujeme o další podobné příběhy.
„Nezáleží, kolik vám je let, tady se nepředbíhá!“
A tečka.
