Článek
V Česku má psa každý třetí. A pokud ho nemáte, dříve nebo později se setkáte s překvapenými pohledy a otázkami typu: „Proč ne?“ Pes dnes totiž není jen mazlíček. Stal se nepsanou součástí životního stylu, normou, kterou mnozí považují za samozřejmost.
Majitelé psů je často považují za rovnocenné členy rodiny. Chodí s nimi do restaurací, berou je na dovolenou, mají je v kanceláři. A pokud pes zůstává dlouho sám doma, vyvolává to u okolí pohoršení stejně, jako by se jednalo o zanedbávání dítěte.
Nemáš psa? To je divný
Ne každý má rád psy, ne každý chce nést odpovědnost za zvíře na dalších 10 až 15 let. Přesto se občas zdá, že pokud psa nemáte, jste podezřelí. „Ty nemáš rád psy?“ – otázka, která nezní jako zvědavost, ale spíše jako obvinění.
Přitom důvodů, proč si psa nepořídit, existuje spousta: nedostatek času, peněz, prostoru, jiné priority nebo alergie. Jenže v Česku je pes téměř posvátný, a tak se často očekává, že si ho pořídíte automaticky.
Psi a veřejný prostor
V posledních letech se psi stali součástí veřejného prostoru v míře, která by dříve byla nemyslitelná. A za mě je to obrovský krok kupředu. Najdete je v kavárnách, obchodech, kancelářích i veřejné dopravě. Mnoho lidí si zvyklo na přítomnost psů natolik, že jakákoli kritika – například vůči volně pobíhajícím psům v parcích nebo neuklizeným exkrementům – je přijímána s nepochopením.
Pes se jednoduše stal společenskou normou. Pokud ho máte, zapadáte. Pokud ne, možná budete muset své rozhodnutí vysvětlovat častěji, než byste čekali.
Je to vaše volba
Pes je úžasný společník – ale ne pro každého. A je v pořádku ho nemít. Stejně jako je v pořádku ho mít a považovat ho za člena rodiny. Důležité je, aby se z osobní volby nestal společenský diktát, který automaticky rozděluje lidi na „správné“ a „podezřelé“. Já patřím do týmu, který psa k životu rozhodně potřebuje a nikdy bych se ho nevzdala. Je to rovnoprávný člen rodiny a nikdo se na něho nesmí ani ošklivě podívat, protože pokud někdo urazí mého psa, je to jakoby urazil mě.
