Článek
Kdysi platilo, že mít dítě znamená nejen radost, ale i zodpovědnost. Dnes? Stačí se chopit madla kočárku a rázem máte pocit, že jste královnou veřejného prostoru, která si může dovolit úplně všechno. A pokud se vám někdo postaví do cesty? Smůla. Matky s kočárky se proměnily v arogantní diktátorky, které si vynucují zvláštní zacházení. A když ho nedostanou? Umí řvát stejně hlasitě jako jejich dítě.
Uhni, já mám dítě!
Zažila. jsem to už alespoň 100× a scénář je pokaždé stejný. Chodník široký sotva na dva lidi a z jednoho směru přichází matka s kočárkem. Už z dálky vysílá pohledy, které jasně říkají: Uhni, nebo tě přejedu. A pokud nezareagujete dostatečně rychle? Dostane se vám vražedného pohledu a podrážděného odfrknutí.
A co když si dovolíte v obchodě stát v uličce, kterou si maminka zrovna vybrala? Připravte se na hluboké povzdechy a přehnané šoupání kočárkem, aby dala najevo svou frustraci z vaší existence. Prostě drzost, jaká se jen tak nezažije.
Kavárna není dětské hřiště
Největší peklo ale začíná, když se rozhodnete zajít do kavárny, kde už u vchodu čeká „armáda matek“ s kočárky. Tyhle dámy si myslí, že jim patří celý podnik. Vyberou si největší stůl, rozloží hračky, přes veškerý hluk vedou „tichý“ rozhovor a personál si pletou se svou osobní obsluhou.
Pokud si dovolíte naznačit, že by mohly své dítě aspoň na chvíli utišit? Okamžitě jste nepřítel číslo jedna. „Jste bezdětní? Pak nemáte právo nic říkat!“ No samozřejmě. Každý si přece musí užívat jejich děti bez ohledu na to, jestli chce nebo ne.
Ať si to přiznají, nebo ne, některé matky zkrátka berou společnost jako něco, co se musí podřídit jim a jejich ratolesti. Jestli si dítě pořídily, ať si ho taky zvládnou bez toho, aby se všichni okolo museli přizpůsobovat jejich rozmarům.
MHD? Vstup jen pro matky a jejich vozy
Městská doprava? Naprostá no-go zóna, pokud nemáte dítě nebo jste dostatečně silní na to, abyste se procpali. Kočárek ve dveřích znamená, že všechno ostatní jde stranou. Lidé s kufry, starší občané, unavení pracující? Všem musí být jasné, že jejich potřeby jsou podřadné, protože tady jede matka.
Když je místo pro kočárky plné, přesto se tam nějak musí vejít další. Není problém. Jen si všichni ostatní musí stoupnout o kus dál nebo nejlépe úplně zmizet. A když tramvaj zabrzdí a dítě spadne? To je samozřejmě vina všech okolo, kteří „nepomohli a dostatečně se nestarali.“ Už několikrát jsem zažila matku, které u nohou stál mrňous, kterého nenechala v kočárku. Když MHD zabrzdilo, matka nedávala pozor a dítě spadlo. Nic se nestalo, ale začala štěkat na všechny okolo, že je to jejich vina, protože je nepustili sednout. Nebyla to ale spíš její vina, že nenechala dítě v kočárku?
Slušnost platí pro všechny – i pro matky
Ano, být matkou je náročné. Nikdo to nezpochybňuje. Ale jestli čekáte, že svět se bude točit jen kolem vás a vašeho dítěte, pak vás čeká tvrdé probuzení. Pokud se neumíte chovat slušně, nemůžete očekávat, že se k vám budou ostatní chovat s úctou.
A příště, až se s kočárkem rozhodnete zablokovat průchod, rozvalit se v kavárně nebo vyřvávat své „právo“ v MHD, zamyslete se. To že jste si pořídily dítě byla vaše volba, tak se starejte a neobtěžujte ostatní.
