Článek
Lenka se s Radkou znala od střední školy. Prožily spolu svatby, narození dětí i rozvody a považovaly se téměř za sestry. Když proto Radka před pěti lety potřebovala půjčit peníze na vybavení kadeřnického salonu, požádala Lenku o pomoc.
Banka jí byla ochotná peníze poskytnout, potřebovala však ručitele. Radka tvrdila, že jde pouze o formalitu. Salon už měl objednané zákaznice a splátku ve výši několika tisíc korun prý bez problémů pokryje.
Lenka si smlouvu zběžně přečetla a podepsala. Byla přesvědčená, že kamarádka půjčku pravidelně splácí. Další roky se o ní už nebavily.
V bance ji čekalo překvapení
Ve čtyřiačtyřiceti letech se Lenka rozhodla koupit menší byt na okraji Pardubic. Měla naspořenou část kupní ceny, stálou práci i čistý účet. Předpokládala, že získání hypotéky nebude zásadní problém.
Bankovní poradce se jí však během schůzky zeptal na úvěr, za který ručí. Několik splátek nebylo uhrazeno a věřitel začal požadovat peníze také po ní.
„Nejdřív jsem si myslela, že jde o omyl. Pak mi došlo, že mluví o Radčině salonu,“ vzpomíná Lenka.
Žádost o hypotéku banka nepřijala. Dokud se situace kolem nesplaceného dluhu nevyřeší, představovala pro ni Lenka příliš velké riziko.
Kamarádka půl roku mlčela
Radka nejprve telefon nezvedala. Ozvala se až večer a přiznala, že salon už několik měsíců nevydělává. Přišla o dvě zaměstnankyně, zvýšil se jí nájem a část zákaznic přešla ke konkurenci. Splátky odkládala v naději, že se podnikání znovu rozběhne.
O tom, že přestala platit, Lence nic neřekla.
„Styděla jsem se. Myslela jsem, že to do dalšího měsíce napravím a ty se o ničem nedozvíš,“ vysvětlovala.
Lenku nezlobily jen chybějící peníze. Nejvíc ji zasáhlo, že se o problému dozvěděla od cizího člověka právě ve chvíli, kdy skládala rezervační zálohu na byt.
Přátelství dostalo stopku
Aby se dluh dál nezvyšoval, uhradila Lenka část nedoplatku ze svých úspor. Peníze, které měly sloužit na vybavení nového bytu, tak skončily u kamarádčiny půjčky. Radka prodala část zařízení salonu a zavázala se zbývající částku pravidelně splácet.
Byt, o který měla Lenka zájem, mezitím koupil někdo jiný.
Kamarádky spolu několik měsíců téměř nemluvily. Radka měla pocit, že ji Lenka opustila v nejtěžší životní situaci. Lenka naopak nedokázala přijmout, že člověk, kterému věřila, mlčel tak dlouho.
Pomoc bez kontroly není maličkost
Dnes Radka dluh postupně splácí a obě ženy se znovu občas vídají. Jejich vztah už ale není stejný. Lenka si uvědomila, že udělala chybu také ona. Ručení podepsala jako laskavost, aniž by se později zajímala, zda je závazek skutečně hrazen.
„Myslela jsem si, že když si peníze nepůjčuji já, nemůže se mě půjčka příliš týkat. Jeden podpis mi ale odložil vlastní bydlení a málem ukončil dlouholeté přátelství,“ říká.
Pomoci blízkému člověku nemusí být špatné rozhodnutí. Lenčin příběh však ukazuje, že ručitel nepůjčuje jen své jméno. Do určité míry dává v sázku také vlastní plány, úspory a důvěru.
