Článek
Když se šestadvacetiletá Tereza po rozchodu dočasně vrátila k rodičům, přispívala jim na bydlení a část výplaty si odkládala. Přesto musela téměř každý svůj nákup obhajovat.
Marcela komentovala každý její kelímek kávy cestou do práce, objednanou pizzu i nové zimní boty. Když si dcera koupila telefon za čtrnáct tisíc korun, matka prohlásila, že s podobným přístupem nikdy nebude mít vlastní bydlení.
„My jsme si v tvém věku nemohli dovolit vyhazovat peníze za takové hlouposti,“ opakovala jí.
Tereza si zpočátku říkala, že se matka jen bojí o její budoucnost. Postupně jí však začalo vadit, že musí vysvětlovat každou stokorunu, přestože si na své výdaje sama vydělává.
Telefonát přišel během rodinné večeře
Pravda vyšla najevo jednoho pátečního večera. Marcele opakovaně zvonil telefon, který nechávala bez povšimnutí. Když se na displeji objevilo stejné číslo počtvrté, manžel se zeptal, proč hovor nepřijme.
Marcela nakonec odešla do vedlejšího pokoje. Tereza zaslechla útržky hovoru o nezaplacené splátce a posledním termínu k úhradě.
Matka nejprve tvrdila, že jde o omyl. O několik minut později však přiznala, že má spotřebitelský úvěr. Když se manžel začal ptát na podrobnosti, ukázalo se, že není jediný.
Marcela dlužila na třech místech. Měla klasickou půjčku, téměř vyčerpanou kreditní kartu a revolvingový úvěr. Dohromady zbývalo splatit přibližně 420 tisíc korun.
Jedna půjčka zakrývala druhou
První úvěr si vzala dva roky předtím, když se rozbil kotel a krátce nato také pračka. Manžel navrhoval použít část úspor a zbytek oprav odložit. Marcela však nechtěla přiznat, že na společném účtu zůstalo méně peněz, než si myslel.
Část úspor totiž předtím utratila za novou kuchyň a rodinnou dovolenou. Tvrdila, že vše zaplatila z mimořádných odměn.
Další měsíce používala kreditní kartu na vánoční dárky, oblečení a běžné nákupy. Když už splátky nezvládala, vzala si další úvěr. Původně chtěla dluhy sloučit, část nových peněz ale znovu utratila.
„Pořád jsem si říkala, že příští měsíc začnu šetřit a všechno srovnám. Jenže pak přišel další výdaj,“ přiznala rodině.
Nejvíc se zlobil manžel
Terezu nezaskočila jen výše dluhů. Uvědomila si, že matka jí několik měsíců vyčítala drobné radosti, zatímco sama tajila závazky, které ohrožovaly celý rodinný rozpočet.
Manžel se cítil podvedený. Některé věci, kvůli kterým si Marcela půjčila, používal také, netušil však, že nebyly zaplacené. Každý měsíc odcházelo na splátkách téměř čtrnáct tisíc korun.
Rodina nakonec sepsala všechny závazky a obrátila se na finanční poradnu. Marcela zrušila kreditní kartu, omezila nákupy a s manželem prodali druhé auto. Tereza jim peníze nepůjčila, pomohla ale matce vytvořit rozpočet a hlídat termíny splátek.
O kávě už spolu nemluví
Marcela dnes připouští, že dceřiny výdaje kritizovala také proto, že jí připomínaly vlastní selhání. Čím větší strach měla ze svých dluhů, tím přísněji hodnotila výdaje ostatních.
Tereza rozhodně neutrácela vždy rozumně. Na rozdíl od matky však své nákupy netajila a neutrácelа peníze, které neměla.
