Hlavní obsah

Mladí jsou na tom hůř než důchodci a nestěžují si

Foto: Open AI / DALL-E

Ilustrační obrázek

Zatímco důchodci plní e-maily ombudsmanů a denně nadávají v internetových diskuzích, mladí často dřou na dvou pracích, platí předražené nájmy, a přitom mlčí. Ne proto, že by jim to bylo jedno. Ale protože si myslí, že jim stejně nikdo nepomůže.

Článek

Dnešní penzisté žili v době, kdy šlo postavit dům za pár platů, najít práci bez diplomu a naspořit na auto i dovolenou. Stát jim dal byty, fabriky je potřebovaly, zdravotnictví měli zdarma a stát se postaral, aby si nějak žili.

A dnes? Křičí, že mají málo. Že si zaslouží víc. Že jim stát „bere“, že „nemají z čeho žít“. Jenže to, co berou, někdo platit musí. A tím někým jsou právě ti mladí, kteří sami nemají nic.

Mladí pracují, přizpůsobují se, tahají ekonomiku. A přitom dostávají facku za fackou

Zatímco senioři se perou o slevy na rohlíky a jezdí za pá drobných po celé republice, mladí jedou na doraz. Dvě práce, hypotéka nedosažitelná, školky přeplněné, ceny nájmů likvidační.

A ještě si vyslechnou:
„Za nás jsme si všechno museli odmakat.“
Ne. Nemuseli. A hlavně – nemakali ve světě, kde startovní čára začíná v minusu.

Všichni mluví o důchodech, málokdo o tom, že dnešní třicátníci a čtyřicátníci možná žádné mít nebudou. Ale z jejich výplat se ty současné důchody platí. Kde je vděk?

Mlčíme. Ale není to ze slabosti

Mladí lidé nejsou líná generace. Jsou to přeživší. Umí se uskromnit, přeorientovat, učit za pochodu, změnit obor, vytvořit si vlastní pracovní pozici, když žádná není. Nežijí z „nároku“. Nečekají, že jim někdo pomůže. A právě proto jsou silní a vyčerpaní a nemají dost trpělivosti s náladovými seniory, jak je jim často vyčítáno.

Kolik musí ještě unést?

Mladí dnes nejen pracují, ale zároveň pečují o děti, vzdělávají se, pomáhají rodičům i prarodičům. Jsou hromosvodem frustrací všech generací. A přestože často nemají finance ani na vlastní důstojné bydlení, stále slyší, že by „měli držet pusu a krok“.

Stát k nim obvykle mlčí. Média je ignorují. Společnost je často ponižuje – protože nejsou slyšet, protože nemají čas se bránit. Ale co když si konečně vezmou hlas zpátky?
Přestaňme si hrát na to, že důchodci jsou jediní, kdo má právo si stěžovat. Mladí nesou celé tohle divadlo na zádech. A nevěřím, že to budou dělat věčně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz