Článek
Zpráva o tom, že se důchodový věk vyšplhá až na 67 let, vyvolala přesně to, co se dalo čekat: zborcení diskuzních fór, statusy plné výkřiků a slzy smažících se přesčasových hrdinů.
„To máme dělat do smrti?!“
„Co ta generace Z, ta to odskáče!“
„Ať si to zkusí!“
Ano. Zkuste si to. A možná konečně pochopíte, že penze není lidské právo, ale výsada, kterou si musíte odmakat.
Nikdo vám nic neslíbil.
Češi žijí v iluzi, že se o ně postará stát. Že jim někdo zaručil, že po šedesátce budou mít vystaráno, tichý důchod, chalupu, pivo a dvakrát ročně zájezd do Chorvatska.
Ale nikdo vám to nepodepsal.
To, že jste dvacet let strkali výplatu pod stůl, neřešili odvody a čekali, že to nějak dopadne, není systémový problém. To je naivita.
Realita je jinde.
Délka života roste. Porodnost klesá. Dětí je málo. Pracujících méně. A většina populace by chtěla mít důchod 30 let a ideálně začít co nejdřív.
Ale ne, to není fér.
Fér je přiznat si, že 67 let jako hranice odchodu do důchodu není zvěrstvo. Je to nutnost. A mimochodem, pořád jsme na tom lépe než některé jiné země.
Slyším to pořád: „Ale co ti dělníci, co těžce makají?“
Ano, fyzicky náročné profese jsou problém. Ale ruku na srdce – kolik jich dnes opravdu je?
Většina z nás sedí u počítače. Děláme hlavou, ne rukama.
A přesto se hroutíme při představě, že bychom měli pracovat o dva roky déle. Je čas dospět.A dospělost neznamená utíkat do důchodu. Znamená nést následky.
Chceme evropské platy, ale nechceme evropskou realitu.
Ve Švédsku, Německu nebo Dánsku se pracuje déle. A víte co?
Nekřičí tam každý druhý, že ho stát okrádá.
Mají jiný mindset.
My jsme si tu zvykli, že řveme: „Dejte mi!“
A když stát řekne „běž ještě chvíli makat“, cítíme zradu.
Kdyby byl důchodový systém firma, už dávno zkrachoval.
Ale protože je to stát, můžeme si dovolit luxus fňukat místo hledání řešení.
Tak se nedivme, že řešení přišlo zvenku.
A že bude bolet. Ale pořád je to levnější než totální kolaps.
Takže ano: 67 je fér.
Není to konec světa.
Není to zrada.
Je to korekce iluze, že se o vás někdo postará, zatímco vy sedíte u televize.
A pokud to někdo nechce slyšet? Má pořád ještě možnost –
přestat si stěžovat a začít si spořit sám.
