Článek
Byla jsem ve frontě na pokladně, unavená, hladová a zoufalá z toho, že nestíhám. Přede mnou babička, klobouk, důchodcovský košík plný levných rohlíků, taveňáků a másla ve slevě. Nic, co by stálo za drama. A pak to přišlo.
Pokladní jí vrací peníze, usměje se, podá účtenku. A babička zbystří: „Ale vy jste mi dala o korunu míň!“
A v tu chvíli to začalo.
Bitevní pole v obchoďáku
„Jsem si jistá, že ne,“ odpověděla pokladní, slušně. Ale to už bylo pozdě. Důchodkyně odmítla poodstoupit, účtenku svírala, jak žádost o devizový příslib a zarputile trvala na svém: Chybí koruna. A že „tohle si nenechá líbit“.
Fronta se natahovala, lidé začínali ztrácet trpělivost, matka za mnou uklidňovala kňourající dítě a já se nemohla ubránit myšlence: Tohle není o koruně. Tohle je o moci. O potřebě dokázat, že se s ní svět ještě musí počítat. Že má právo říct ne. Že není neviditelná.
Nová forma agrese?
Ano, důchody nejsou vysoké. Ano, někdy je ta koruna znát. Ale ne, ne ve chvíli, kdy nejde o jídlo, ale o ego. Tahle žena se nehádala proto, že by bez té koruny nedojela autobusem. Ona se hádala, protože mohla. A věděla, že nikdo jí to nesmí „vzít“. Protože celý život musela držet pusu a krok, a teď má konečně prostor někomu říct „ne“.
Je to smutné, a zároveň toxické. A nejvíc to odnesou ti, kdo za nic nemůžou – pokladní, kteří dělají dvanáctky za směšné peníze, aby si pak vyslechly, že jsou zlodějky. Lidé ve frontě, kteří nestíhají školku, autobus, život. A taky ti mladí, kteří mají slyšet, že „ta dnešní generace nemá úctu“. Opravdu? A co úcta k těm, kteří prostě dělají svou práci a chtějí jít domů?
Už ani korunu
Není to poprvé. Věčné kontroly účtenek, hádky kvůli slevám, teatrální výstupy kvůli koruně. A pod tím vším jedna obrovská frustrace. Že už si jich nikdo nevšímá. Že si v obchodě připadají jako přítěž. Že musí křičet, aby byli slyšet.
Ale ne, sorry. Takhle se respekt nezískává. A rozhodně ne ve chvíli, kdy terčem je unavená pokladní a svědkem zbytečného dramatu celý obchod.
Důchodci si zaslouží důstojnost. Ale té nedosáhnou tím, že kvůli koruně rozpoutají veřejný lynč lidí, kteří udělali jednu malou chybu.
