Článek
Když se posadím do kadeřnického křesla, nekupuju si jen nový odstín blond. Kupuju si i kus sebevědomí. Klid. Čas pro sebe. Ticho, ve kterém nikdo nekňourá, že má hlad, že nemá ponožky, že potřebuje vyprat nebo odvézt. Někdo jde do posilovny, někdo na pivo. Já jdu na melír a keratin. A vracím se domů jako jiný člověk – silnější, klidnější, hezčí. Nikomu tím neubližuju.
Pět tisíc? Kolik stojí jeho koníčky?
To, že muž označí ženské výdaje za „zbytečné“, ještě neznamená, že to tak skutečně je. Jen nechce vidět, kolik utrácí on. Za nářadí, auto, telefon, herní konzole, kola, losy, fantasy ligy a tisíc dalších „nezbytností“. Kolik z toho utrácí pro svoji radost? A kolik z toho investuje pro náš vztah? Já se aspoň snažím být krásná pro sebe – a ano, i pro něj. Jenže místo vděku se dočkám výčitek.
Když mám vlasy jak koště, nikoho nezajímám
Ženy pořád balancují mezi dvěma extrémy. Buď se o sebe starají moc, a jsou považovány za povrchní, nebo se o sebe nestarají vůbec a společnost jimi tajně pohrdá. A mezi tím je tenká linie, kde si každá musí najít své místo. Já jsem si ho našla. Nechci být „šmudla“, která vypadá, jako by jí bylo všechno jedno. A hlavně – já si to můžu dovolit. Nepotřebuju svolení.
Vypadat dobře je moje volba.
Neříkám mu, kolik má utratit za novou pneumatiku nebo PlayStation. Tak ať se neplete do mých vlasů. Ty jsou moje. Moje hrdost, moje vizitka, moje identita. A taky můj výdaj. Nechci doma chlapa, co mi kontroluje bankovní výpis. Chci chlapa, který si všimne, že mám nový účes, a řekne: „Sluší ti to.“ Ne že mi spočítá, kolik mě to stálo a označí to za zbytečné vyhazování peněz.
Nejsem náklad. Jsem žena, co ví, co chce
Co je na tom celém nejvíc ironické? Že právě tyhle výdaje jsou tím, co pomáhá držet naši jiskru. Když se cítím krásná, jsem i milejší, uvolněnější, víc v pohodě. A to se promítá úplně do všeho – do vztahu, do práce, do života. Jenže místo pochopení dostávám výčitky. Jenže já už nejsem holka, co se omlouvá za to, že je vidět. Jsem žena, která ví, co jí dělá dobře. A kadeřnice je jedna z těch věcí. Takže ano, utratím pět tisíc měsíčně za vlasy. A udělám to zas a znovu. A ráda.
