Článek
Moje sestra miluje publikum. Miluje věty jako: „Nebojte, já se o vás postarám.“ Miluje obdivné pohledy příbuzných, když se pasuje do role spasitelky. Když rodiče začali stárnout, neváhala. Přestěhovala si je k sobě blíž, převzala jejich finance, všechno zařídila. Já jsem byla ta „chladná“, protože jsem chtěla mít věci transparentní. Protože jsem chtěla vědět, jak se hospodaří s jejich penězi.
Byla jsem prý nedůvěřivá. Paranoidní. Malicherná.
Úspory mizí rychleji než sliby
Rodiče celý život šetřili. Žádné dovolené, žádný luxus. Každá koruna měla své místo. A pak najednou? Nová kuchyň u sestry. Rekonstrukce koupelny. Nové auto „protože potřebuje jezdit za rodiči“. A rodiče? Ticho. „Ona to má pod kontrolou,“ říkali.
Pod kontrolou. Krásné slovo.
Jenže kontrola skončila ve chvíli, kdy došly peníze. Najednou bylo všechno drahé. Péče náročná. Energie vysoké. A najednou jsem dostala zprávu: „Musíme si promluvit. Nemůžu to táhnout sama.“
Táhnout co? Vždyť jsi to sama chtěla.
Z hrdinky oběť během týdne
Během pár dní se z ní stala uštvaná mučednice. Vyprávěla všem, jak je to těžké. Jak nemá podporu. Jak jí nikdo nepomáhá. A že bych měla převzít část péče. Ideálně i s finanční spoluúčastí.
Tohle ale nebyla péče. To očividně bylo její finanční dobrodružství, které se nepovedlo.
Když jsem se zeptala, kam zmizely rodičovské úspory, urazila se. Jak si to můžu dovolit. Vždyť všechno dělala pro ně. Pro rodinu. A já jen kritizuju.
Ne. Já jen počítám.
Péče není bankomat
Nejsem bezcitná. O rodiče se starat chci. Ale nebudu dotovat cizí ambice. Nezaplatím za cizí rekonstrukci vydávanou za „nutnost“. Nevezmu si na záda odpovědnost, kterou zatímco ona zinkasovala peníze.
Rodina není bianko šek. A péče o rodiče není soutěž o to, kdo si z jejich peněz vezme víc pod záminkou lásky.
Pravda bolí. Ale je nutná.
Řekla jsem to nahlas. Před rodiči. Před ní. Bez obalu. A bylo ticho. Protože když někdo celý život hraje na city, nesnáší čísla.
Možná mě teď považují za krutou. Za vypočítavou. Ale já aspoň nehraju divadlo. A už vůbec ne s penězi lidí, kteří si je vydřeli.
Sestra chtěla být hrdinkou. Tak teď je čas, aby byla dospělá.
