Článek
Můj pes je miláček. Jasně, občas štěkne, když jde někdo kolem plotu. Jako každý normální pes. Ale že by to bylo na nějaké udání? To opravdu ne. Jenže moji sousedi mají evidentně v životě tak málo radosti, že si musí hledat pseudo-problémy. Tak si jednoho dne usmysleli, že štěkot mého psa je „neúnosný“ a že to tak nenechají.
Zavolali na mě policii. Vážně. Než aby přišli zazvonit a normálně se domluvili, tak radši vytáhli těžký kalibr. A já jen koukala z okna, jak na naši klidnou ulici přijíždí hlídka – kvůli štěkotu mého psa.
„Dobrý den, řešíme rušení nočního klidu… ve dvě odpoledne.“
Policisté vystoupili z auta, rozhlédli se a už na první pohled bylo jasné, že nevědí, proč tu jsou. Můj pes stál vedle mě, tiše, s ocasem mezi nohama, protože mu bylo jasné, že něco není v pořádku. Hlídka obešla dům, zapsala si moje údaje a jen tak mezi řečí dodala: „No… ono to vypadá spíš na sousedský spor než na přestupek.“
A pak přišla ta sladká chvíle. Soused vyšel ven v domnění, že dostanu flastr. A místo toho se ho policista zeptal: „Pane, byl jste svědkem rušení nočního klidu?“ – „No ne, ale on ten pes štěká pořád, pořád!“ – „A dnes konkrétně?“ – „No… dneska zrovna asi ne.“ A bylo vymalováno.
Falešné udání? Tak to bude pokutička
Dva týdny poté mi přišel dopis, kde se píše, že se jednalo o zbytečný výjezd. A že osoba, která volala, bude kontaktována kvůli úhradě nákladů. A že pokud se bude situace opakovat, může být řešena jako falešné udání. Moje malá osobní satisfakce.
Řeknu vám, ten pocit, když jsem ten dopis držela v ruce, byl k nezaplacení. Celý roky jsem si nechávala kálet na hlavu. Zavírala jsem okna, když se jim nelíbil hluk. Uklízela jsem před domem, když mi vynadali kvůli listí. A teď? Teď se karta otočila. A konečně to nejsou oni, kdo má navrch.
Karma má čtyři tlapky
Můj pes o tom samozřejmě nic neví. Stále běhá po zahradě, občas štěkne na holuba nebo projíždějící auto. Ale já? Já mám klid. Protože sousedé teď dobře vědí, že moje trpělivost má své limity. A že když se rozhodnou jednat jako udavači, může se to pěkně vymstít.
Zavolali na mě policii a odešli s pokutou. Tomu říkám spravedlnost v přímém přenosu. A co víc – od té doby je podezřelé ticho. Asi si konečně uvědomili, že na nesmyslné hádky je život moc krátký. Nebo že už dávno nejsme v padesátých letech, kdy se za sousedský štěkot rozdávaly tresty a nálepky. Než vytáhnete telefon a začnete udávat, zamyslete se, jestli to opravdu stojí za to. Protože až se to otočí proti vám, bude pozdě. Karma štěká. A někdy i kouše.
