Článek
V Česku máme zvláštní nešvar: každý si chce dělat, co se mu zlíbí, ale když přijde na prachy, najednou stát musí všechno zachraňovat. „Nemám na nájem!“ „Chci větší důchod!“ „Potřebuju dávky!“ Fakt? A kdo vám ty peníze má dát?
Natažená ruka místo práce
Máte nohy a ruce zdravé? Tak co přesně vám brání makat? Stát není žádný kouzelný dědeček, který vám rozdá peníze jen proto, že jste si to usmysleli. Peníze, co rozdává, nejsou zadarmo. Jsou z kapes těch, co každý den vstávají v pět ráno, aby něco smysluplného vytvářeli. Takže až příště budete křičet, že „stát má pomáhat“, zkuste si nejdřív odpovědět, co jste udělali proto, abyste tu ruku nemuseli natahovat a také proto, aby stát vůbec pomáhat mohl.
Chcete víc? Makali jste víc?
Lidi remcají na malé důchody, ale jaké byly jejich platy? Celý život odfláknutý v práci za minimálku, bez snahy o něco navíc, a teď si myslí, že si zaslouží rentu jak králové? Jestli jste se celý život vezli na volnoběh, nemůžete se divit, že na stará kolena nemáte co utrácet. Důchod je odraz vaší vlastní snahy, ne štědrosti státu. Na průměrný důchod dosáhnou lidé, kteří se v práci uměli otáčet a uměli si za to také říct dostatečné peníze,
Proč se někteří mají líp?
Protože makají. Hledají příležitosti, přemýšlejí, co dělat líp. Jasně, ne každý má stejné možnosti. Ale většina lidí má šanci postavit se na vlastní nohy. Jenže to chce úsilí a odvahu, ne výmluvy. Řeči typu „nemůžu, nejde to, systém je proti mně“ jsou jen alibi těch, co se bojí pořádně makat. Jenže řeči místo činů ještě nikoho nikam nedostaly.
Dávky? Nejsou zadarmo
Dávky nejsou milodar. Jsou to peníze těch, co pracují. A upřímně – nikoho nebaví makat na ty, co sedí doma na gauči a čekají, co jim spadne zadarmo do klína. Takže jestli si myslíte, že je „fér“ chtít víc od státu, zamyslete se, jestli je fér brát prachy od těch, co dřou na vás.
Stát vám nic nedluží. Váš život, vaše rozhodnutí. Máte málo peněz? Přiberte si víc práce nebo se zaslužte o vyšší plat. Chcete větší důchod? I s tím vám pomůže vyšší výplata. Nečekejte na zázrak, nezačínejte každý měsíc s nataženou rukou. Začněte na sobě makat. Nikdo jiný to za vás neudělá. Stát není chůva. A vy nejste dítě nás všech, abychom vás živili z našich daní.
