Článek
Stačí pár slov a hned je jasno. „A kde jsi studovala?“ pronese tím svým úsměvem, co řeže jako skalpel. Když řeknu, že jsem na vysokou nešla, přijde tiché „aha“. Takové to „aha“, které znamená: „Jsi nicka.“ A pak to začne nenápadně kapat dál. „No, my jsme v naší rodině všichni vysokoškoláci.“ „Kdybys měla školu, měla bys to v životě jednodušší.“ Překlad: Ty jsi méně. A já ti to budu připomínat.
Jenže nejde o vzdělání. Jde o hierarchii. Některé tchyně nepotřebují diplomy, aby věděly víc. Potřebují je, aby se cítily výš. Titul je pro ně odznak nadřazenosti. A když ho nemáš, jsi pro ně nikdo.
Snobství v přímém přenosu
Neřekne „jsi podřadná“ nahlas. Ona to udělá chytřeji. Větičkami, které se tváří jako zájem. „Ty tomu možná nerozumíš, ale…“ „To je složitější, víš.“ „Hlavně že jsi hodná.“ Tohle „hodná“ je nejodpornější. Ve skutečnosti to znamená: buď tichá, nevyčnívej, nedělej chytrou. Drž se u země, ať nerušíš náš obraz dokonalé rodiny.
A kdykoliv se ozvu, okamžitě z toho udělá drama. „Já jsem to nemyslela zle.“ Jasně. Nikdy to nemyslí zle. Jen to vždycky bolí.
Lidi bez VŠ drží svět pohromadě
Největší ironie? Kdyby se zítra sebrali všichni „bez titulu“ a přestali pracovat, tahle země odpadne. Nejezdily by autobusy, zavřely by obchody, nikdo by neopravoval střechy, netopilo by se, nefungovaly by služby, které každý den používáme. Ale hlavně že tchyně má diplom a pocit, že je něco víc.
A mimochodem: titul není záruka inteligence. Je to potvrzení, že jste prošli systémem. Nic víc. Kdo používá diplom jako obušek na druhé, jen ukazuje, jak slabý je bez něj.
Já se jí doprošovat nebudu
Největší šok pro takovou tchyni je, když se nezačnu obhajovat. Když jí klidně řeknu: „Titul nemám. Ale respekt si vzít nenechám.“ Protože tohle není o škole. Dnes mě shazuje kvůli VŠ, zítra kvůli tomu, jak vychovávám děti, pozítří kvůli tomu, jak krájím okurku. Jeto její hra a já tohle hrát odmítám. Nejsem položka v její tabulce prestiže. Jsem člověk. A jestli jí to vadí, je to její problém. Ne moje ostuda.
