Článek
Když začala Shawanna Nelsonová v roce 2003 rodit, odvezli ji z věznice v Arkansasu do nemocnice. Devětadvacetiletá žena si odpykávala trest za nenásilný majetkový čin a nic nenasvědčovalo tomu, že by chtěla utéct.
Přesto jí spoutali nohy a připevnili je k lůžku. Podle její výpovědi nemohla během kontrakcí měnit polohu a pouta jí způsobovala další bolest. Po porodu je dostala znovu. Její případ se později dostal před federální odvolací soud, který v roce 2009 označil poutání ženy během porodu za porušení zákazu krutého a neobvyklého trestu.
Nebyla jediná.
Pouta byla důležitější než bezpečný porod
V amerických věznicích se dlouho zacházelo s těhotnou ženou především jako s bezpečnostním rizikem. Pouta dostávala při cestě na vyšetření, převozu do nemocnice i během prvních fází porodu. Někde měla připoutanou jednu ruku, jinde kotníky nebo pas.
Ostraha argumentovala možností útěku. Lékaři však upozorňovali, že žena v pokročilém porodu představuje minimální riziko a omezení pohybu může naopak ohrozit ji i dítě. Při náhlém krvácení nebo nutnosti císařského řezu mohou vteřiny strávené odemykáním pout rozhodovat o životě.
Ještě v roce 2013 odborný časopis Americké lékařské asociace uváděl, že ve více než polovině amerických států mohly být těhotné vězeňkyně poutány při převozu a někdy také k nemocničnímu lůžku. Zákazy navíc nebyly vždy důsledně dodržovány.
Na rozloučení dostaly jediný den
Porodem utrpení nekončilo. Většina amerických věznic neměla zařízení, ve kterém by matka směla zůstat s novorozencem. Pokud nesplnila podmínky omezeného programu pro matky s dětmi, čekalo ji odloučení.
Někdy mohla dítě několik hodin kojit a držet. Potom novorozence převzali příbuzní nebo sociální pracovníci a ženu odvezli zpět do vězení. Podle odborných údajů z roku 2013 zůstávala většina vězněných matek s dítětem v nemocnici pouze přibližně 24 hodin.
Žena se tak vracela do cely krátce po porodu, se stehy, bolestí a tvořícím se mlékem, ale bez dítěte. Některé netušily, kdy je znovu uvidí. Pokud se o novorozence nemohla postarat rodina, skončil v pěstounské péči. Dlouhý trest mohl později ohrozit i rodičovská práva.
Jesle byly výsadou pro několik vybraných
Některé státy zavedly vězeňské programy, ve kterých mohly odsouzené matky pečovat o dítě několik měsíců. Míst však bylo málo a přijímány byly především ženy odsouzené za nenásilné činy, kterým zbývala krátká část trestu.
Rozdíl byl propastný. Jedna žena směla dítě v noci utišovat a sledovat jeho první úsměvy. Druhá je předala cizímu člověku dřív, než se sama zotavila z porodu.
Ještě v roce 2023 se v amerických věznicích narodilo 665 živých dětí, zatímco v programech společného ubytování matek a novorozenců bylo na konci roku pouze 86 žen.
Historické údaje vycházejí z rozhodnutí v případu Shawanny Nelsonové, odborného článku AMA Journal of Ethics, výzkumu Pregnancy in Prison Statistics a Bangkockých pravidel OSN.
