Článek
Všimla jsem si, že uklízečky se často pasují do role nenahraditelných spasitelek života ve firmě. „Bez nás byste se utopili ve špíně!“ slýcháme od nich, zatímco svírají mop jako žezlo a s dramatickým povzdechem vrhají útrpné pohledy na každého, kdo si neotřel boty.
Přehnaný kult „hrdinek všedního dne“
Uklízečky si rády hrají na tiché hrdinky. Jejich práce je fyzicky náročná a bezpochyby užitečná, o tom žádná. Ale nenahraditelná? To už je silné tvrzení. Přitom ve skutečnosti – a to je ta hořká pravda – spousta lidí zvládne svůj vlastní úklid bez jakýchkoliv potíží. Máme k dispozici robotické vysavače, čističky vzduchu, parní mopy a desítky dalších technologií, které práci uklízeček zjednodušují nebo rovnou nahrazují.
Živí je cizí lenost
Často je to spíš o naší lenosti než o skutečné potřebě. Vynést si koš od stolu, odnést hrneček do kuchyně a dokonce ho třeba i umýt bychom na firmě zvládli všichni, ale ani nás nehne. Proč taky? Je to práce, za kterou nejsme placení a vedení firmy nás v tom, to nedělat jen podporuje. Je pro ně totiž daleko výhodnější, když tuto podřadnou práci udělá někdo s minimálním platem, než abychom na tom „pálili“ náš draze placený čas my.
Sebechvála pro zvýšení sebevědomí
„Nikdo by si neporadil s tím, co já dělám každý den!“ slýcháme často. Opravdu? Uklízení není jaderná fyzika, ani umění vyžadující letitou praxi. Je to základní dovednost, kterou by měl ovládat každý dospělý člověk. Problém není v tom, že by šlo o nenahraditelnou práci – problém je v tom, že náš čas je na to příliš vzácný. Představa, že bez uklízeček by se firma zastavila, je přehnaná až směšná. Samozřejmě, některá prostředí – nemocnice, školy nebo restaurace – potřebují vysoký hygienický standard. Ale v domácnostech nebo kancelářích? Tam už to z velké části závisí jen na naší ochotě vzít do ruky vysavač nebo utěrku. Navíc automatizace úklidových služeb navíc ukazuje, že budoucnost uklízeček je značně nejistá.
Uklízečky přijdou o práci
Osobně si myslím, že uklízečky budou jednou zcela nahrazeny. Mně se doma stále nepodařilo ji prosadit, takže jsem to vyřešila jinak. Čističky vzduchu, automatické vysavače, které umí i vytřít, myčka na nádobí, a nejrůznější udělátka, která mi usnadní ten zbytek, co musím udělat já, na minimum. Navíc jsem zapřáhla i rodinu, takže úklid zabere vlastně každému z nás maximálně hodinu a máme doma čisto a útulno.
Minimální mzda je odpovídající
Hodně uklízeček si stěžuje, že jsou za svou práci špatně placené. Zejména ty, které fungují ve státních institucích, jako jsou třeba školy. Bohužel, mi na tom nepřijde nic špatného. Každý je ve své práci placený podle toho, jak je jeho práce důležitá, kolik přinese firmě peněz a jak moc je odborná nebo odpovědná. Bohužel, práce uklízeček patří k těm, které mají minimální váhu a přínos a proto je jejich odměna často blízká minimální mzdě. Je v pořádku, že jsou s tím lidé nespokojení, já bych taky byla. Ale není v pořádku, že chtějí přidat víc peněz, za práci, která zkrátka nemá vyšší hodnotu. Jediná cesta je, aby si ti lidé zvýšili svou vlastní hodnotu na trhu práce třeba rekvalifikací a postoupili na důležitější, složitější a logicky i lépe placenou práci.