Hlavní obsah

V restauraci mi účtovali servis, o kterém nikdo neřekl. Tak jsem udělala scénu

Foto: Open AI / DALL-E

Ilustrační obrázek

Přišla jsem si dát večeři, ne být dojná kráva. Účtenka o tisícovku vyšší, než měla být, a důvod? „Servisní poplatek“. Žádné upozornění, žádný souhlas. Jen drzost. Tak jsem jim to tam vysvětlila. Pěkně nahlas.

Článek

Miluju dobré jídlo. Ráda si za něj i připlatím. Ale co nesnáším? Když ze mě někdo dělá hlupačku. Sedím v podniku, který se tváří jako vyšší standard, objednám si – nic extra. Polévka, hlavní chod, sklenička vína. Vše vypadá v pořádku. Až do chvíle, kdy přijde účet. A bum – servisní poplatek 1000 Kč navíc. Bez varování. Bez upozornění. Bez mého souhlasu. Bez slova od obsluhy.

V ten moment se mi zatmělo. Protože já nejsem ovce, která kývne a zaplatí jen proto, že je to „běžné“. A co mi na to řekli? Že je to „u nich standard“. Tak jsem jim vysvětlila, že standardy se nepočítají, když nejsou nikde napsané, a že moje standardy zahrnují adekvátní komunikaci a základní úctu k zákazníkovi.

Servírka za to nemůže. Ale mně taky nikdo nesleví z nájmu

Ne, neudělala jsem scénu servírce. Byla slušná, dělala svou práci. Ale majitel restaurace, který si do účtenky nacpe, co se mu zlíbí, ten si to zasloužil. A nahlas. Protože jestli se tohle stane normou, budeme brzy platit i za to, že nám dovolili dýchat jejich klimatizovaný vzduch.

Ať si restaurace nastaví ceny jaké chtějí, ale férově. Ne potichu. Ne až na konci, když už člověk nemá šanci říct „ne“. Jestli si chtějí účtovat servis, ať to napíšou jasně dopředu. Na menu. Na dveře. Kamkoli, kde to uvidíme dřív než při placení.

Scéna není ostuda. Scéna je obrana

A že jsem udělala scénu? Ničeho nelituji. Protože když se mlčí, tihle vyčůránci zkouší, co všechno projde. A pokud příště někomu jinému ušetřím peníze tím, že se ozvu nahlas, pak ta scéna stála za to. Nejsme tu proto, abychom byli tiší a poslušní. Jsme tu, abychom si nenechali kálet na hlavu a to ani v restauraci.

A pro všechny, co budou moralizovat, že „to se přece nedělá“ A co přesně, se nedělá? Ozvat se, když nás někdo vědomě šidí? To není nevychovanost. To je pud sebezáchovy. Dnes je to „jen“ tisícovka navíc. Zítra to bude pětitisícovka. A pozítří zaplatíte deset tisíc za večeři, ani nevíte jak.

Takže ano, řvala jsem. Ne kvůli pár korunám. Ale kvůli principu. Protože pokud něco podnikatel neumí oznámit dopředu, nemá právo to účtovat potom.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz