Skandály H&M: Nucená práce, rasismus a greenwashing!

H&M založil v roce 1947 švédský podnikatel Erling Person, který se zrovna vrátil ze své cesty po USA. V té době ve Skandinávii nic takového nebylo. Erling vycítil obchodní příležitost a otevřel svůj první obchod s názvem Hennes, který cílil pouze na dámy. Obchod byl velmi úspěšný, v roce 1964 překonal dokonce i hranice Švédska a byl otevřen i první obchod v Norsku. O čtyři roky později se Erling spojil s Mauritzem Widforssem, který vyráběl lovecké oblečení a obchod se začal specializovat nejen na dámské, ale i na pánské oblečení. Odtud také vznikl nynější název H&M (Hennes a Mauritz).

V roce 2018 H&M čelila obrovské kritice za reklamu, ve které měl černý chlapec na sobě zelenou mikinu s nápisem „Coolest Monkey in the Jungle“. První vlna kritiky přišla z twitteru, kdy se k reklamě vyjadřovaly celebrity, novináři i zákazníci. Reklama byla označována za rasistickou, hanlivou či nedbalou a společnost byla kritizovaná za nedostatek sociálního povědomí o rasové citlivosti. Reference černochů k opicím se v historii využívala k jejich ponižování a urážení a sahá hluboko do minulosti. Po tomto skandálu dokonce ukončil spolupráci i The Weekend, který měl se společností v té době již dvě kolekce a vyjádřil se v tom smyslu, že se značkou, která je schopná něco takového vypustit do světa nechce mít nic společného. V Jihoafrické republice to dokonce vyvolalo protesty, při kterých bylo poškozeno šest prodejen. Akcie H&M po tomto incidentu klesly na nejnižší hodnotu od dubna 2009. Firma rychle reagovala stažením reklamy a veřejnou omluvou, přičemž přiznala chybu v úsudku a slíbila větší citlivost v budoucích kampaních​ (Al Jazeera)​​ (Global News)​.

Společnost H&M, podobně jako jiné řetězce, má své továrny v zemích s levnou pracovní silou, jako jsou Bangladéš, Kambodža, Srí Lanka nebo Myanmar. Pracovníci v těchto továrnách často pracují s jedovatými chemikáliemi a hořlavinami. Navíc je na ně vyvíjen velký tlak na maximalizaci zisku, což vede k tomu, že jsou zaměstnanci na sobě namačkaní v nebezpečných podmínkách.

V roce 2010 došlo k tragédii, kdy v továrně v Bangladéši uhořelo 21 zaměstnanců. O rok později omdlelo během jednoho týdne 300 lidí v kambodžské továrně kvůli výparům z chemikálií a špatné ventilaci. Zaměstnanci těchto továren dokonce uspořádali tribunál o pracovních podmínkách, na který se však společnost H&M odmítla dostavit​ (Business & Human Rights Resource Centre)​.

Společnost H&M dlouhodobě čelí obviněním za špatné pracovní podmínky ve svých továrnách v rozvojových zemích. Vyšetřování v roce 2018 odhalilo, že pracovníci v továrnách v Myanmaru, Turecku, Indii a Kambodži čelí nízkým mzdám a nebezpečným pracovním podmínkám. Navzdory závazkům z roku 2013 zajistit spravedlivé mzdy pro 850 000 pracovníků, mnoho advokačních skupin tvrdí, že společnost své sliby nesplnila. Pracovníci byli často nuceni pracovat nad rámec své pracovní doby, aby přežili, protože jejich mzdy nestačily ani na pokrytí základních potřeb jejich rodin​(Business & Human Rights Resource Centre)​ .

V roce 2012 se společnost H&M dostala pod velký tlak organizace Anti-Slavery International, aby přerušila vazby s dodavateli bavlny z Uzbekistánu kvůli velkému podílu dětské práce. H&M však dodnes bavlnu od těchto dodavatelů odebírá .(business human rights)

V roce 2020 H&M čelila dalšímu skandálu, když byla obviněna z využívání bavlny pocházející z čínského regionu Sin-ťiang, kde jsou údajně ujgurští muslimové nuceni k práci. Reakce H&M zahrnovala zastavení nákupu bavlny z této oblasti a přerušení vztahů s dodavateli zapojenými do těchto praktik. Firma uvedla, že nebudou tolerovat nucenou práci ve svém dodavatelském řetězci a podnikla kroky k zajištění etických pracovních podmínek​ (euronews)​.

H&M se tváří jako velmi uvědomělá značka, která se snaží propagovat udržitelný životní styl prostřednictvím iniciativ jako je Conscious Collection. Za tuto kolekci byla firma v roce 2019 poprvé souzena za greenwashing - což znamená, že se firma snaží jednoduše řečeno vypadat zelenější než ve skutečnosti je za účelem zlepšení image značky​ (Al Jazeera)​​ (Global News)​.

Firmy, které jsou spojované s greenwashingem, pak ve výsledku více peněz vynaloží na marketingové kampaně než na projekty samotné, aby v očích veřejnosti vypadaly lépe​ (euronews)​.

Kritikové poukazují na to, že samotný model rychlé módy, který H&M reprezentuje, je v rozporu s principy udržitelnosti. Produkce obrovského množství oblečení, které je často používáno jen krátkou dobu, přispívá k obrovskému množství odpadu a environmentální zátěži​ (Business & Human Rights Resource Centre)​.

Co k tomu dodat? Snad jen to, že bychom měli být při shánění oblečení trochu uvědomělejší. Kamkoliv vkročíme, jsme bombardováni reklamními slogany, které mají za cíl vyvolat v nás potřebnou emoci, která má jediný účel zisk. Mějme to na paměti a při shánení letních trendy šortek alespoň zkusme nejdřív zajít si do sekáče a ulovit si originální kousek za jednu zelenou.