Článek
Systém odměňování a kariérního postupu je ve státní službě nastaven zcela nevhodně, a hlavním problémem jsou platové tarify (lidově nazývané tabulky) a téměř nulová možnost kariérního postupu.
Platové tarify
Představme si absolventa vysoké školy s dvouletou praxí v oboru, který vyhraje výběrové řízení do služebního poměru na ministerstvu. Místo, na které se hlásil se nachází ve 12. platové třídě, což je třída, kterou mají nejčastěji řadoví referenti. Podmínkou pro nástup na takové místo je minimálně bakalářský stupeň vysokoškolského vzdělání. Tento zaměstnanec bude zařazen dle jeho započitatelné praxe do 3. stupně v 12. platové třídě, a jeho platový tarif bude činit 29 670 Kč. Naproti tomu uchazeč, který bude mít třiceti letou praxi v oboru, bude po nástupu na toto místo zařazen do 11. stupně v 12. platové třídě a získá 39 290 Kč. Rozdíl ve výši platového tarifu je tedy téměř 10 000 Kč, a to bez ohledu na to, jaké skutečné znalosti a dovednosti tito dva uchazeči mají, a jak efektivně a kvalitně jsou schopni svou práci vykonávat.
Někdo může namítat, že starší zaměstnanec s více odpracovanými lety, má více zkušeností, a tedy nese větší know how, které má být po právu odměněno. Nicméně tato skutečnost není ničím zaručena, a pokud by tomu opravdu tak bylo, může to být zohledněno v osobním ohodnocení (další složka platu státních zaměstnanců).
Kariérní postup
Dalším problémem, se kterým se mladí lidé ve službách státu potýkají, je kariérní postup. Ministerstva a další služební úřady mají většinově své zaměstnance ve služebních poměrech na dobu neurčitou, a jsou tak svázáni zákonem o státní službě. Tato skutečnost je hlavním úskalím jakýchkoli změn na vedoucích místech. Je prakticky nereálné skončit služební poměr zaměstnanci na pozici vedoucího oddělení, který je zaměstnán na dobu neurčitou a plní alespoň své základní povinnosti. A pokud k tomuto kroku vedení úřadu i přesto přistoupí, jedná se o velice zdlouhavý proces s nejistým koncem. Často pak může docházet k situacím, kdy jsou vedoucí zaměstnanci na svém místě již dlouhou řadu let, přesto, že jejich výkon již není adekvátní dané pozici.
Co bude dál?
Je třeba dodat, že státní služba za poslední dobu doznala jistých změn (jako příklad lze uvést přesoutěžování představených od pozice ředitelů odborů výše, a to v intervalu pěti let). I s ohledem na nedávno realizovaný dotazník Sekce pro státní službu Ministerstva Vnitra, bychom se snad mohli do budoucna těšit na lepší podmínky pro mladé odborníky, kteří chtějí svou kariéru zasvětit službě státu.
