Láska v přírodě: Někdy zpívá, někdy bolí, jindy pohltí (doslova)

Zatímco u lidí často hrají hlavní roli slova, ve světě zvířat je dvoření spíše fyzickým, často velmi vynalézavým představením. Někdy jde o tanec, jindy o architektonickou show, u některých druhů i o život. Výběrový soubor těch nejzajímavějších strategií ukazuje, že láska – nebo alespoň rozmnožovací úsilí – má v přírodě mnoho podob.

Tropické rajky patří mezi ptáky, kteří se při námluvách nespoléhají jen na zpěv nebo zbarvení, ale kombinují vizuální efekty s pečlivě budovaným prostředím. Samec některých druhů staví na zemi malé „jeviště“ z větviček a listí a zdobí ho barevnými předměty – od přírodních plodů až po nalezené kousky plastu.

Na tomto podiu pak předvádí výrazně stylizovaný tanec: pohyby jsou rytmické, choreograficky přesné a někdy doprovázené i náhlými změnami vzhledu – například roztáhnutím speciálně tvarovaného peří, které vytváří dočasný tvar „pláště“ nebo „masky“. Samice celou dobu sleduje z povzdálí. A když uzná, že to stojí za to, přistoupí blíž.

Ve světě hlubinných ryb se romantika řídí jinými pravidly než na souši. U některých druhů malí samci doslova splývají se samicemi – a to nikoli metaforicky. Jakmile sameček najde samici, přisaje se k jejímu tělu a v průběhu času s ní srůstá. Z jeho těla zůstane jen tkáň schopná produkovat spermie.

Zásadní roli tu hraje prostředí. Hlubiny oceánu jsou extrémně řídké – světlo sem neproniká, potravy je málo a partneři se potkávají zřídka. Samice jsou proto větší: musí nést vajíčka a zároveň přežít v náročných podmínkách. Samečci jsou drobní, mobilní a v podstatě jednorázoví. Evoluce tedy zvýhodnila trvalé připojení – když už se setkají, ať je to napořád.

U cvrčků rozhoduje především zvuk. Samci svými křídly vytvářejí druhově specifickou píseň, jejíž rytmus, výška a délka hrají zásadní roli při přilákání samice. Zvuk vzniká třením vroubkovaných částí křídel, podobně jako když smyčec klouže po strunách.

Zpočátku jde o všeobecné volání do prostoru. Jakmile samice projeví zájem a přiblíží se, samec zpěv upraví – zintenzivní rytmus a přejde do „dvořícího“ modu. Problém je, že tento zpěv slyší i predátoři. Úspěšný cvrček je tak ten, kdo dokáže zaujmout – a zároveň zůstat naživu.

Někteří pavouci přistupují k námluvám s určitou dávkou opatrnosti – a praktického uvažování. Samci přinášejí samicím tzv. svatební dar: ulovený hmyz zabalený do hedvábného vlákna. Zatímco samice rozbaluje a pojídá kořist, samec má prostor pokusit se o páření.

Zajímavostí je, že někteří samci se pokoušejí o podvod – do balíčku zabalí prázdnou schránku nebo jiný bezcenný předmět. Pokud samice přijde na trik příliš brzy, může se stát, že se samec z rituálu nevrátí. Biologická strategie tu balancuje na hraně životního rizika.

Mořští koníci představují biologickou výjimku – a zároveň pozoruhodný příklad rodičovské investice. Dvoření je jemné, synchronizované: pár plave bok po boku, dotýká se ocásky, mění barvy. Poté samice přenese vajíčka do břišní kapsy samce, kde dojde k oplodnění.

Samec pak mláďata několik týdnů nosí. Uvnitř kapsy se reguluje osmotický tlak, výživa i ochrana před vnějším prostředím. Porod probíhá za pomoci svalových kontrakcí – samec doslova vypouští stovky drobných koníků do okolní vody. Ve zvířecím světě nic běžného.

I běžní městští holubi mají své způsoby. Dvoření samce zahrnuje nafukování krku, hluboké huhlání, točení v kruzích a drobné klanění. Pokud samice reaguje vstřícně, přichází tzv. zobákový kontakt – druh „líbaní“, při kterém dochází k přenosu potravy. Tento rituál má význam nejen partnerský, ale i rodičovský – později se tak krmí mláďata.

Holubi patří mezi druhy, u nichž je běžná monogamie. Vytvářejí dlouhodobé páry, které spolu nejen vychovávají mláďata, ale často zůstávají spolu i po zbytek života. Dvoření tu není jednorázová akce, ale začátek stabilního svazku.

Rozmnožovací chování zvířat je bohaté, mnohotvárné a často překvapivě strategické. Někdy vyžaduje vynikající smyslové schopnosti, jindy trpělivost nebo odvahu. Za každým rituálem stojí konkrétní ekologické podmínky i dlouhý evoluční vývoj. A i když se některé strategie mohou lidským očím jevit jako podivné či drsné, v kontextu přírody dávají smysl. Což je samo o sobě možná tou největší fascinací.

National Geographic – Birds of Paradise Dazzle With Dance Moves and Fancy Feathers

https://www.nationalgeographic.com/animals/birds/facts/bird-of-paradise

PBS Nature – Birds of Paradise

https://www.pbs.org/wnet/nature/birds-of-paradise/

Smithsonian Magazine – The Love Life of the Deep-Sea Anglerfish Is Even Stranger Than Science Thought

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/love-life-deep-sea-anglerfish-180972818/

Encyclopedia Britannica – Cricket (insect)

https://www.britannica.com/animal/cricket-insect

Scientific American – How Do Crickets Sing?

https://www.scientificamerican.com/article/how-do-crickets-sing/

BBC Earth – The spider that offers a gift to seduce

https://www.bbcearth.com/news/the-spider-that-offers-a-gift-to-seduce

National Geographic – Seahorse Fathers Take Reins in Birth

https://www.nationalgeographic.com/animals/fish/facts/seahorse

Cornell Lab of Ornithology – Rock Pigeon Life History

https://www.allaboutbirds.org/guide/Rock_Pigeon/lifehistory

Wilson, A. B. et al. (2001). Male Pregnancy in Seahorses and Pipefishes. Nature Reviews Genetics

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11509174/

Pietsch, T. W. (2005). Dimorphism, Parasitism, and Sexual Symbiosis in Deep-sea Anglerfishes.

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022098105001121