Článek
Pes, kterého stvořil bůh
Podle aztécké mytologie Xoloitzcuintla vytvořil přímo bůh Xolotl z úlomku kosti života, tedy z odštěpku té kosti, z níž vznikli lidé. Jeho úkolem bylo provázet duše zesnulých na jejich cestě do posmrtného světa Mictlanu. Nahý vzhled psa nebyl náhoda – odrážel jeho mystickou roli, kdy nebyl zatížen běžnou psí srstí, ale byl „čistý“ a blízký bohům. Evropští dobyvatelé se nahým psům divili, a ještě víc je vyváděla z míry úcta, jakou obyvatelé Mexika svým Xolů věnovali. Po večerech je balili do přikrývek, aby neprochladli.
Xoloitzcuintle byl totiž posvátný a jeho přítomnost byla součástí každodenního života i rituálů. Mnozí věřili, že tento pes má schopnost odhánět zlé duchy a chránit své pány nejen ve světě živých, ale i v tom posmrtném.
Nejen posvátný, ale i praktický společník
Xolo ale nebyl jen rituální společník, uměl i zahřát. Nepouštěl chlupy, snadno se udržoval v čistotě a jeho holé tělo příjemně hřálo. Lidé ho využívali k léčbě revmatické bolesti a jeho přítomnost v domě prý přinášela zdraví a ochranu celé rodině.
Ačkoli ho někdy i obětovávali a musel svého pána provázet i po smrti, Xolo nebyl majetek, ale člen rodiny. Evropané, kterým v 16. století toto pojetí psích mazlíčků bylo až na výjimky cizí, nechápali. Navíc se jim nahý pes moc nelíbil a do Evropy ho vozili jen jako kuriozitu.
Novorozeně mexického naháče
Domorodí obyvatelé ho i nadále chránili, a tak Xoloitzcuintle neztratil své místo v mezoamerické kultuře. Ve světě válek, otroctví a kolonizace byl tento pes symbolem přežití a odhodlání.
Cesta k moderní obrodě
Na počátku 20. století nezbyli téměř žádní mexičtí naháči. Naštěstí se díky snaze mexických kynologů a milovníků tradic podařilo toto jedinečné plemeno zachránit. Dnes je považováno za národní poklad Mexika a představuje živou připomínku bohaté historie a kulturního dědictví této země. Vzpomeňme si třeba na pohádku Coco z dílny Disney, kde naháč Dante hraje roli přízračného průvodce.
Moderní mexický naháč
Mexický naháč se dnes chová po celém světě. Je skvělý rodinný pes, který nepouští chlupy a nevyvolává alergie. Jeho kůže je náchylná ke spálení a naháč nemá v podstatě žádnou termoregulaci. Ale i tak dnes vidíte spoustu naháčů, ke kterým se jejich pánové chovají stejně jako staří Mexičané ke svým Xolům. Nebalíme je do přikrývek, ale kupujeme drahé oblečky. Bůh Xolotl by s námi byl zjevně spokojený.
Zdroje:
Mackenzi Lee, Dějiny světa v 50 psech, Jota, 2020.
