Sváteční kvíz: Hus a věrozvěsti. Co o nich víte?

Letošní husovské svátky vychází nedisciplinovaně pouze na jeden volný pátek a Jan Hus přichází v sobotu. Přesto si Češi tradičně užijí alespoň jeden volný den.

Máme první týden prázdnin. Z dětí ještě nelezeme po stropě, těšíme se na společné zážitky, pracovní morálka je na bodu mrazu.

To byla taková rozcvička. Jako dějepisářka dodám, že málokdy svátky připomínají něčí narození v dávné historii. Protože o datu narození se můžeme jen dohadovat. Jsou samozřejmě výjimky. Ale děti často umíraly, nedožívaly se dospělosti, jejich rok narození do paměti nevstoupil. Ale pokud se daná osoba proslavila, tak datum jejího úmrtí znamenal nějaký předěl, proto o něm víte. Pokud navíc zemřete slavně v plamenech na celoevropském koncilu, tak si vás každý zapamatuje.

U první otázky je to sporné. Vždy když jsem vykládala studentům příchod Konstantina a Metoděje, děsila jsem se zvědavé ručičky, která vystřelí do vzduchu, a přidrzlý žák se zeptá:

„A kam vlastně přesně v ten den přišli?“

Protože kam přišli? Připomínáme si den, kdy překročili hranice? (Které opravdu nebyly tak jasně definované jako dnes.) Příchod do sídla knížete Rostislava? Setkání se Svatoplukem a jeho doprovodem? První Konstantinovo kázání v hlavním městě? Co se definuje jako příchod?

Pravda je, že 5. červenec nemá s příchodem byzantských učitelů na Moravu nic společného. Určila ho římskokatolická autorita roku 1863, aby novým svátkem trochu usměrnila popularitu svátku mistra Jana Husa, který národně uvědomělí Češi slavili, ačkoliv ho církev neuznávala. Když se tak do kalendáře přidaly v moderním českém státě oba svátky, dostali Češi dárek: hned dva svátky na začátek prázdnin.

Bulharský car zoufale hledal cestu, jak si zachovat církevní samostatnost a nepodlehnout ani východnímu císaři, ani západnímu papeži. Metodějovi následovníci se mu velmi hodili. Ke slovanské církvi se později přihlásilo i Srbské knížectví a její odkaz dodnes žije v pravoslavné církvi.

A teď mistr Jan Hus. Páteční volno jste si už zasloužili, můžete se ale nazývat příslušníkem či příslušnicí „Husova národa“?

Papežskému schizmatu budu věnovat samostatný článek. Byl to ohromný problém, a v Kostnici se to vyřešilo. Hus byl vedlejší záležitost, ale důležitá. Na Husově případu si koncil v roce 1415 zkoušel, kam až sahá jeho autorita, pro mistra Jana bohužel. Reformu církve koncil neřešil, přestože byla opravdu potřebná. Nově zvolený papež Martin V. musel ale koncilu přísahat, že se do reformy pustí.

Ovšem sotva se všichni rozjeli z koncilu domů, na dalších sto let se rozhořela tzv. „krize konciliarismu“. Když se kardinálům papež nelíbil, svolali koncil a sesadili ho. Církev v rámci těchto politických bojů neměla čas řešit reformu.

Otázka, jakou roli hrál Zikmund v upálení mistra Jana Husa, už je věc jiná. Tu jsem ale zodpověděla v tomto článku.

Dál se můžete těšit na články o papežském schizmatu, o věrozvěstech a ještě dnes se můžete podívat do hlavy Zikmundu Lucemburskému a přečíst si něco o jeho vztahu k Janu Husovi.