Příběh hostivařské Romany

Každý z nás má nějakého koníčka.

Tak jako například někdo shromažďuje peníze, já zase sbírám příběhy.

Rozhodla jsem se tak proto, že peníze vás moudřejším neudělají ale příběhy ano.

No a některé z nich pokládám za natolik zajímavé, že si myslím, že by bylo škoda nechávat si je jen pro sebe a proto jsem se rozhodla vás s nimi seznámit.

Barracuda

Příběh hostivařské Romany.

Romana se posadila do proutěného křesla a to pod ní varovně zavrzalo.

Svým poněkud objemným pozadím se do něho jen stěží vešla.

Labužnicky si usrkla horkého ale slabého kafe, které si právě koupila a rozhlédla se okolo sebe.

Teď dopoledne, byla v bistru na koupališti na hostivařské přehradě zatím jediným hostem.

Ale co, pomyslila si, když tu sedím sama, tak snad nebude nikomu vadit, když si udělám trochu „Havaj“.

Špičkou nohy si přitáhla protější proutěné křesílko a pomalu si do něho natáhla obě nohy. Aspoň si takhle to jejich mizerné, předražené kafe můžu vychutnat v pohodlí.

Prodavač ji přitom okénkem zahlédl a zamračil se nad tím, že ta ženská má nohy položené v protější sedačce, jako by snad byla doma v obýváku, ale když viděl, že je na zahrádce jeho podniku sama, tak jen otráveně mávl rukou a zmizel v útrobách stánku.

Opět si nepatrně usrkla horké kávy.

Kolem jejího kouřícího kelímku zakroužila zvědavá vosa, ale nakonec přistála na protějším konci stolu, kde začala raději konzumovat nějakou zašlou skvrnu od džusu.

Znuděně listovala časopisem, který si přinesla.

Tiché zabzučení ji po chvíli upozornilo, že vosa se posunula a teď leze vedle kelímku na její straně stolu.

Bezmyšlenkovitě jí rozmáčkla časopisem a shodila na zem.

Tento drobný akt bezdůvodného násilí na nevinné vose, jí kdoví proč udělal radost.

Chtěla si to ještě zopakovat, ale žádný další hmyz už poblíž nepoletoval.

Tak třeba za chvíli ještě nějaká přiletí, kolem stánků s občerstvením na koupalištích jich přece poletují spousty.

Vosu ležící na zemi objevil mravenec a táhl si ji kamsi pryč, zanechávajíc přitom v prachu pod stolem mělkou rýhu.

Zatímco ho zvědavě pozorovala, tak si k vedlejšímu stolu nečekaně přisedla mladá dvojice a narušila tak velebnou, tichou atmosféru prázdného přírodního koupaliště.

Kluk a holka. Před sebe si položili kelímky s kávou a zvědavě se mlčky rozhlíželi po lesnatém okolí.

Dívka se na něho usmála a ladným pomalým pohybem si položila nohy do jeho klína.

Mladík se zašklebil, nadzdvihl v křesílku polovinu zadnice a nahlas si na celou zahrádku prdl. „Musíš uznat, že tenhle byl dneska nejlepší,“ pochválil si svůj výkon, „takhle hlasitej si ty dneska ještě neměla.“

Dívka se zahihňala, ale hned svého přítele s předstíranou vážností napomenula. „Ty jseš ale čuně.“

„No a co má být. Jsme venku. Hele, víš co by se dalo ještě třeba stihnout, než sem začnou chodit návštěvníci?“

„Vsadím se, že vím, na co myslíš, ale někdo nás stejně může vidět.“

„A tobě by to vadilo?“

„Vlastně ani ne. Na veřejnosti jsme to stejně ještě nikdy nedělali a slyšela jsem od holek, že je prý je to docela rajcovní. Ale kde bys to tady chtěl dělat?“

Kluk se znalecky rozhlédl po celém areálu. „Támhle na konci u plotu je nějaká hustá houština. Tak to zkusíme tam.“

Oba vstali z ratanových křesílek, dopili své kávy a kelímky odhodili do koše.

Pořádkumilovně po sobě zastrčili křesílka ke stolkům a ruku v ruce odcházeli směrem ke konci koupaliště.

Netrvalo to dlouho a ztratili se za trnitým neprůhledným křovím, aby se tam mohli naplno oddávat svým milostným hrátkám.

Romana se v ratanovém křesle nespokojeně zavrtěla.

Už dlouho neměla partnera a sex jí chyběl.

A právě takovéhle situace jí vadily.

Problém, proč neměla partnera, bylo její impozantní pozadí.

Měla docela hezkou tvář a štíhlou postavu, jen ten její zatracený zadek poněkud vybočoval z průměru.

V pubertě si s ním užila své. Jmenovala se Krovozová a kamkoliv přišla, ozvala se rýmovačka „Když přichází Krovoz, je tu velkej provoz!“

Byla ráda když konečně ze střední odešla a získala zaměstnání.

V zaměstnání se nad její postavou sice někteří muži ušklíbali, ale byli aspoň zticha.

Závistivě pokukovala směrem ke křovisku, za kterým oba mladí milenci zmizeli.

Viděla sama sebe na místě té štíhlé dívky s dokonalou postavou a perfektním okrouhlým zadečkem, po kterém muži museli doslova šílet.

Představovala si, že to ona leží v husté trávě se široce roztaženými stehny. Ví, že každou chvíli ji takhle někdo může vidět a je jí to jedno. Dokonce by uvítala, kdyby šel okolo nich třeba nějaký údržbář.

Rozhodně by kvůli nikomu nepřestala, pouze by kolemjdoucímu zamávala a dál už by si ho nevšímala.

Na hostivařském koupališti je sice sex uvnitř areálu vyhláškou zakázaný, ale zamilovaným dvojicím je taková vyhláška ukradená.

Představovala si, jak její partner surově drancuje její vnitřek a ona se zatím blíží k tolik vytouženému a tak dlouho odkládanému orgasmu.

O kus dál zatroubilo nějaké auto a ona se opět vrátila do bezútěšné reality.

Rozhodnutí padlo téměř okamžitě. Je na čase s tou samotou skoncovat!

U okénka si objednala whisky a hned ji do sebe obrátila. Prodavač jen uznale pokýval hlavou.

Když se vrátila ke svému stolku, lezla po něm už další vosa. Příjemně vzrušena svým náhlým odhodláním jí velkomyslně darovala život. Pouze ji máchnutím dlaně odehnala.

Opět se co nejpohodlněji uvelebila ve svém křesílku a znovu si, poněkud nezdvořile k ostatním hostům, bistro se mezitím z poloviny naplnilo, položila nohy do toho protějšího. Ať si trhnou nohou, pomyslela si.

Prsty jí přímo kmitaly po displei drahého mobilu.

Vyjely jí nejlepší seznamky.

Začala je hodnotit: Tak eDarling a Elite Date ne, ty jsou jen pro vážná seznámení a já se vdávat přece ještě nechci.

Ale Tinder je to pravé! Ten je pro bezávazný flirt a pro příjemnou letní zábavu.

Na čele se jí objevila kolmá vráska, jak začala sestavovat svůj profil.

Sundala nohy na zem a poněkud od stolku odsunula své křesílko. Upravila si na sobě šaty a přičísla si své dlouhé černé vlasy.

Křesílko natočila bokem tak, aby pokud možno jeho boční stěna zakrývala to její nešťastné masivní pozadí.

Požádala ženu sedící u vedlejšího stolku, aby ji takhle vyfotila. Nastavila mobil a předala jí ho.

„Ještě moment.“ Přehodila si sexy nohu přes nohu a vypnula hruď, aby vynikla její prsa. „Už můžete.“Žena ji dvakrát vyfotila a vrátila jí mobil.

„Pro přítele?“ Zeptala se přátelsky.

Romana poněkud zčervenala. „Teprve do seznamky,“ přiznala rozpačitě.

„Správně. Je blbost trávit léto samotná. Tak ať vám to vyjde.“

Romana začala sestavovat text. Stručně se popsala a přidala i několik krátkých vět o svých zálibách. Vše si pěkně uložila. Hotovo.

Odeslat text se ale neodvážila.

Možná je to hloupost a jen jsem naivně podlehla té atmosféře, kterou tady vytvořil ten nadržemej kluk a ta jeho holka.

Stejně nikoho nenajdu!

Dopila vychladlou kávu a vstala od stolu. Kelímek puberťácky odhodila na zem, přestože koš stál jen dva metry daleko.

Nějaká mladá žena, která ji přitom viděla, jen zhnuseně zakroutila hlavou. Přišla blíž, demonstrativně zdvihla kelímek se země a okázale ho hodila do koše.

Romana jí nevěnovala ani jediný pohled. Tobě se to předvádí, jak se má chovat správná, kultivovaná dáma, pomyslela si vztekle.

Máš nohy dlouhý jak podstavce vod Eiffelovky a figuru jak Afrodita.

Na ulici před tvým bytem postává každej den fronta chlapů, který jsou ochotní za jediný tvůj úsměv třeba skočit do ohně.

Můžeš si vzít do svý postele kterýho chceš… Tak si pak klidně můžeš, po mně taky okázale sbírat kelímky se země!

Ne nadarmo kdysi řekl jakýsi starověký čínský filozof, že nejhorší nenávisti je schopna neukojená žena.

Sešla po písčité pláži dolů k vodě a shodila ze sebe šaty, pod kterými, měla oblečené plavky. Trochu se jí zařezávaly do mohutného zadku.

Vstoupila do vody a ráznými tempy začala plavat.

Námahou chtěla zakrýt svůj hněv. Voda ji příjemně ochladila a její nálada se alespoň o něco zvedla.

Když se dostatečně unavila plaváním, vylezla z vody a lehla si do stínu pod nedaleký strom. Myšlenky se jí přitom stále točily okolo stejného problému. Má nebo nemá, ten inzerát podat?

Na koupaliští setrvala v příjemném lenošení až do večera.

Bylo tam nádherně. Jediné, co jí vadilo, byly okolo ní ležící dvojice milenců. Musela se tak dívat na to, jak rozpustilé prsty chlapců co chvíli zvědavě vklouzávají pod spodní díly bikin jejich dívek, aby hmatem prozkoumaly terén, který očím zakrývala pružná, těsně obepnutá látka plavek.

Dívky tam ruce svých partnerů vždy chvilku nechaly ale pak je s chichotáním přes tu ruku plácly. „No tak, nech toho, nejsme tu sami.“

Doma se Romana osprchovala, aby ze sebe spláchla pověstné hostivařké sinice, večeři jako obvykle vynechala a hned šla spát.

V posteli ještě chvilku rozvažovala, jestli si má z nočního stolku vyndat vibrátor ale pak ten nápad zavrhla.

To ten rozpustilej kluk a ta jeho holka z koupaliště mne takhle rozhodili, uvažovala rozmrzele. Kdo to kdy viděl, šukat na veřejným koupališti za bílýho dne! Obrátila se pod peřinou na druhý bok a usnula.

Bylo něco po druhé hodině v noci, když ze sebe stáhla peřinu, vstala a svůj inzerát zveřejnila.

První odpověď přišla hned ráno, když si v křesle v obýváku vychutnávala svoji ranní kávičku.

Mrkla na ní a byl to docela sympatickej chlápek. No a v dalších dvou týdnech se odpovědi přímo hrnuly. Její příjemná tvář a vystrčená prsa udělaly své.

Ze všech nabídek ale nakonec zbyla jen jedna. Tajemný muž, který rovněž bydlel v Praze. Chatováním strávili po nocích desítky hodin. Probrali už kdeco. Navzájem si už vyměnili i své intimní fotky. Romana musela uznat, že jeho sexuální vybavení je fakt prvotřídní. Sama mu ovšem poslala jen takovou nahou fotku, na které byla od pasu nahoru. A i přes veškeré prosby a naléhání z jeho strany, mu své celé nahé tělo odmítla ukázat.

Zdržovala také vzájemnou schůzku jak jen to bylo možné. Stále dokola si představovala, že až ji uvidí sedět v kavárně a všimne si, jak její zadek na obou stranách doslova „přetéká“ ze židle, bude z jejich virtuální známostí konec.

Zároveň jí ale bylo jasné, že do nekonečna to protahovat nemůže. Když to bude zdržovat příliš dlouho, ten muž o ní ztratí zájem.

Už několik nocí za sebou tak probrečela do polštáře, při představě toho, jaký asi nasadí výraz až ji uvidí.

Pak se ale stalo něco, co v jejích vzrušujících představách způsobilo doslova bouři.

Zrovna si slastně hověla ve vaně s voňavou pěnou, popíjela červené víno a věnovala se silně erotickým chatům ze svým virtuálním milencem.

Právě rozklikla další: „Pojedeme spolu na exotickou dovolenou do nějakého drahého rezortu. Vydělávám dost, abych nám to mohl dopřát. Najdeme si opuštěnou pláž a ty se tam budeš úplně nahá jako Venuše procházet při západu slunce v mořském příboji.“

Když tato slova četla, zavadila na okraji vany o svojí poloprázdnou sklenici. Natáhla se, aby ji zachytila a přitom v zrcadle zahlédla tu svou výstavní zadnici, jak se právě vynořuje z pěny.

Pěkná Venuše! Pochopila, že ten muž si její postavu představuje jako Pamelu Andersonovou v Pobřežní hlídce. Podle všeho je to hodnej, pracovitej chlap a takové překvapení si nezaslouží!

Stejně impulsivně jako se v Hostivaři rozhodla, že si najde chlapa, rozhodla se i teď, že se ho zbaví.

Prsty se jí rozkmitaly po tabletu.

„Byl to omyl. Končím s tebou. Najdi si nějakou jinou.“

Neváhala ani vteřinu a ukazováčkem hned stiskla políčko „Odeslat.“

V noci ani moc dlouho nebrečela. Jen asi do čtyř do rána.

- x -

Příští dny dokázala jeho veškeré pokusy o kontakt úspěšně ignorovat.

V práci nestála za nic. Popletla, co se dalo. Nechápala, proč ji ještě nevyhodili. Seděla u stolu a na práci ani neviděla.

Když se po několika dnech pozdě večer vracela z práce, náhle za sebou slyšela „Ahoj Venuše!“

Otočila se na podpatku.

Jasně, že je to on. Jak mě sakra našel?

„Ahoj. Jak jsi mě našel?“

"Můj kolega v práci má náhodou nadaného čtrnáctiletého synovce. Chce studovat informatiku. Najít, kde bydlíš, mu netrvalo ani deset minut.

Ale o to jak jak jsem tě našel, nejde. Nedlužíš mi takhle náhodou nějaké vysvětlení?"

"Prohlídni si mě. Nic tě nenapadá?

„A co jako?“

„Takhle vypadá Venuše?“

„Tak máš velkej zadek. A co má bejt? Kvůli tomu chceš napořád zůstat sama?“

„No, to chci. Nech mě být. Já s tebou chodit nikdy nebudu.“

Sklopil oči, otočil se, nasedl do auta a odjel.

Jenže další den tam byl zas.

A další den taky.

A další den taky.

- x -

Uplynul rok.

Romana se posadila do proutěného křesla a to pod ní varovně zavrzalo. Z tašky si na ratanový stolek vyndala časopis.

Její internetový partner se právě vrátil od stánku. Položil vedle jejího časopisu dva kelímky s kávou a posadil se proti ní.

Romana se na něho usmála a ladným pomalým pohybem si položila nohy do jeho klína.

Taky se na ní usmál a jemně jí začal hladit nárty a kotníky.

Oba současně sáhli po kelímcích a upili kávy.

„Teda to je hnus,“ vyprskl muž a teatrálně se na ní zašklebil.

„Je ještě horší, než byla loni,“ přikývla.

Už jsem ti přece říkal, že moje firma docela slušně vydělává. Mohli jsme letět třeba na Maledivy nebo na Bali. Pro mne by to nebyl žádnej problém. Proč jsi chtěla naše první léto trávit zrovna tady, na hostivařské přehradě?"

„Každá žena má nějaké své tajemství a to nikdy nikomu neprozradí, dokonce ani muži, kterého miluje. Chutná ti ta káva?“

„Ne.“

„Loni byla o poznání lepší. Vždyť ji nemusíme dopíjet. Teď pojď se mnou a na nic se neptej.“

„A kam?“

„Támhle na konec areálu k tomu křoví.“

Oba vstali z ratanových křesílek a kelímky odhodili do koše.

Pořádkumilovně po sobě zastrčili křesílka ke stolkům a ruku v ruce odcházeli směrem ke konci koupaliště.

Netrvalo to dlouho a ztratili se za trnitým neprůhledným křovím.