Kulturní architekt Nebrasky: Příběh Jana Rosického

Když se řekne dobývání amerického Západu, většina z nás si představí kovboje, zlaťáky nebo stavbu železnice. Pro desetitisíce českých rodin, které v druhé polovině 19. století odešly hledat štěstí za Atlantik, však byla realita jiná. Čekala je nekonečná prérie, drsné klima, nálety kobylek a cizí jazyk. Aby na divokém západě neztratili svou identitu a dokázali přežít, potřebovali někoho, kdo by je spojoval, informoval a dodával jim naději.

Tím mužem se stal Jan Rosický – humpolecký rodák, zručný novinář, nakladatel a neúnavný organizátor krajanského života, který byl nejvýznamnějším Čechem na americkém severozápadě v poslední třetině 19. a na počátku 20. století.

Příběh Jana Rosického se začal psát 17. prosince 1845 v Humpolci. Bystrý chlapec ze skromných poměrů snil o vzdělání, ale když otcova finanční situace znemožnila další studia v Praze, odešel v šestnácti letech se strýcem za oceán.

V Americe si vyzkoušel ledacos: pracoval na rodinné farmě ve Wisconsinu, působil v obchodě s moukou v Chicagu a postupně si založil vlastní smíšený i pojišťovací obchod. Chicago však v roce 1871 zasáhl zničující požár, při kterém Rosický přišel o veškerý majetek.

Místo znechucení však sbalil kufry a vydal se dál na západ. Procestoval Kalifornii a Oregon, až zakotvil v Nebrasce – nejprve v městečku Crete a posléze v Omaze, která se stávala rušnou branou do prérie.

Během svých cest po Divokém západě Rosický pilně psal dopisy a reportáže do novin. Jeho články z Kalifornie budily živý zájem čtenářů i vydavatele v omažském týdeníku Pokrok západu, který v roce 1871 založil slavný česko-americký novinář a politik Edward Rosewater.

(Více o fascinujícím životě zakladatele těchto novin si můžete přečíst v předchozím článku: Edward Rosewater: Kluk z Příbramska, který s Lincolnem menil dějiny Ameriky.)

Když se v roce 1876 uvolnilo místo redaktora, Rosewater nabídl vedení novin právě Rosickému. O rok později pak Jan Rosický noviny od Rosewatera odkoupil. Z malých lokálních novin s nepatrným vlivem vybudoval nejvýznamnější český periodický list v Nebrasce. Pokrok západu četli krajané po celém americkém Středozápadě a stal se pro ně nepostradatelným průvodcem.

V roce 1874 se Jan v Omaze oženil s Marií Bayerovou, rodačkou z Klatov. V soukromém životě však musel čelit mnoha krutým ranám. Manželům se narodilo celkem devět dětí, ale pět z nich zemřelo v raném dětství (malá Emily Ann, Otokar, Miroslav i Anna nevyměřily své životy na více než pár měsíců či let). Dospělosti se dožily pouze dcery Růžena a Emma a synové John Garfield a Walter.

I přes osobní bolesti vybudoval Rosický obrovské vydavatelské impérium. V březnu 1891 založil odborný farmářský list Hospodář. Tento krok se ukázal jako trefa do černého – noviny získaly širší okruh předplatitelů než kterýkoliv jiný český rolnický list a udržely se neuvěřitelných 121 let.

Jan Rosický stál také u zrodu prvního českého beletristického časopisu v USA Květy americké, vydával Osvětu americkou a založil tiskařskou společnost National Printing Co.

Jan Rosický byl především srdcař a patriot. Do Prahy posílal cenné tiskoviny a památky, ze kterých spoluvytvářel sbírku pro Národní muzeum.

Po celém západě zakládal v českých osadách veřejné knihovny. V Lincolnu pomohl vybudovat velkou pojízdnou knihovnu a vybavil knihami i českou stolici na Nebraské univerzitě. Až po jeho smrti vyšlo najevo, že na dodávkách knih pro veřejné knihovny neměl žádné výdělky – naopak ze svého doplácel slevy, které čtenářům poskytoval.

Mimo to byl aktivním sokolem (v Tělocvičné jednotě Sokol Omaha), stál u zrodu Západo-české podporující jednoty (Z.Č.B.J.) a stál v čele Českoamerické tiskové kanceláře.

Přestože od smrti Jana Rosického (12. dubna 1910) uplynulo již více než století, stopa, kterou v Americe zanechal, zcela nevymizela:

Naopak novinové tituly jako Pokrok západu nebo Květy americké v průběhu 20. století zanikly, přičemž nejdéle vydržel legendární Hospodář, jehož tisk skončil v roce 2012.

Pohřeb Jana Rosického v roce 1910 z budovy Sokola na Český národní hřbitov v Omaze byl obrovskou manifestací díků a úcty českého obyvatelstva v Americe.

V otcově díle s úspěchem pokračovala jeho dcera Růžena (Rose) Rosická. Jako překladatelka, novinářka a historička napsala ikonickou knihu Dějiny Čechů v Nebrasce (1928/1929), která je dodnes nejvýznamnější kronikou českého přistěhovalectví na americkém Středozápadě.

Jan Rosický dokázal, že národní identita se nedefinuje státní hranicí, ale odhodláním lidí, kteří na své kořeny nezapomenou ani na druhém konci světa.