Článek
1. část
Londýnská smetánka mluvila o lady Evě jen v šeptaných polopravdách. Po otcově náhlé smrti jí zůstalo sice honosné, ale zadlužené panství v drsném Cornwallu a pověst ženy, která odmítá tančit podle cizích pravidel. Místo hledání bohatého ženicha v tanečních sálech Mayfairu raději trávila dny v sedle nebo přepočítáváním účtů, které se hromadily na jejím stole.
Vše se změnilo jednoho deštivého listopadového večera.
Kola těžkého kočáru se zabořila do bahna přímo před branami Windermere. Muž, který z něj vystoupil, do tohoto zapomenutého kraje vůbec nezapadal. Julian Vance, hrabě ze St. Claire. Muž s pověstí chladného obchodníka, kterému patřila polovina londýnských doků a většina otcových dluhopisů.
Eva ho přijala v knihovně, kde hřál jen skromný oheň. Julian si sundal promáčený jezdecký plášť a jeho tmavé oči si ji prohlédly s neskrývanou zvědavostí. Nebyla to zlomená dlužnice, kterou čekal. Stála tam s hlavou vztyčenou, přestože věděla, že tento muž drží její osud v rukou.
„Přijíždíte si převzít svůj majetek, lorde St. Claire?“ zeptala se chladně.
Julian udělal krok vpřed, světlo svíček mu vykreslilo ostré rysy ve tváři. „Majetek mě nezajímá, lady Evo. Půda v Cornwallu má pro mě pramalou hodnotu. Přijel jsem vám nabídnout dohodu.“
„A ta spočívá v čem?“
„V sázce,“ pousmál se Julian, ale v jeho hlase nebylo nic veselého. „Dám vám tři měsíce na to, abyste mi dokázala, že toto panství dokáže prosperovat. Pokud uspějete, dluhy vašeho otce smažu. Pokud selžete…“ odmlčel se a jeho pohled na okamžik sklouzl k jejím rtům, „…stanete se mou chotí a Windermere připadne mně.“
Eva pocítila, jak se jí zatajuje dech. V jeho očích však neviděla touhu po jejím zničení, nýbrž výzvu. Výzvu, kterou její hrdá duše nemohla odmítnout
