Článek
Je tomu více než šedesát let, co do Německa přišli první Turci za vyhlídkou lepšího života. Příliv tureckých gastarbeiterů do bývalého západního Německa odstartovala smlouva mezi Bonnem a Ankarou, podepsaná 30. října 1961 v Bad Godesbergu. Dnes žijí v Německu již generace těchto přistěhovalců, kteří zde úspěšně podnikají. Příliv nových imigrantů z Blízkého východu však Německo v posledních letech spíše sužuje, jelikož často hledají práci pouze v rámci své komunity a nemají zájem se naučit ani německy. Snahy bývalé kancléřky Angely Merkelové o vytvoření multikulturní německé společnosti selhaly a Německo dnes bojuje se vzestupem nacionalistických stran, které ostře odmítají migraci.
V Porúří během června došlo k rozpoutání konfliktu mezi přistěhovaleckými klany, v Berlíně pak imigranti rozpoutávají rvačky na ulicích. Situace představuje zvýšenou úroveň kriminality, kterou Němci nechtějí dále tolerovat. Útočníci využívají nože, baseballové pálky, dřevěné hole s hřebíky. Při pouličních nepokojích byla dle deníku Der Spiegel použita i nebezpečná pyrotechnika či ručně vyrobené granáty.
Spolkový ministr spravedlnosti za liberální stranu FDP, Marco Buschmann, chce více policistů na ulicích a tvrdší přístup k vyhošťování migrantů, kteří páchají trestnou činnost. Obdobně se vyjádřila na Twitteru i spolková ministryně vnitra, sociální demokratka Nancy Faeserová. Situace je však několik měsíců kritická a na německou vládu apelují ve vysoké míře občané.
Do diskuze se zapojila také politická strana Alternativa pro demokracii (AfD), a její předseda poslaneckého klubu Bernd Baumann upozornil na existenci imigračních gangů s mafiánskou strukturou, které mají již kolem 250 tisíc rodinných příslušníků. Tato čísla jsou téměř srovnatelná s počtem dostupných policistů. AfD považuje za příčinu tohoto problému příliš volnou imigrační politiku, která umožnila nekontrolované slučování rodin. Upozorňuje také na to, že díky rozšiřování působení jednotlivých klanů ve čtvrtích, kde sídlí, je zaznamenána narůstající míra konfliktů přímo v rámci této komunity.
Dlouho Němci jen opatrně referovali o spojení určitých faktorů ve skupině přistěhovalců z Blízkého východu, které se vyvinuly do vážných kriminálních struktur. Zároveň i samotní přistěhovalci prohlubovali své archaické rodinné tradice a nedůvěru vůči německému státu. Mezi mladými imigranty pak sílil kult gangsterské slávy, který dávají najevo prostřednictvím luxusních aut, oblečení a drahých šperků.
Konflikt mezi členy tradičních kurdských rodin z Libanonu, kteří uprchli do Německa před občanskou válkou v Bejrútu v 80. letech minulého století, a syrskými Araby znovu rozvířil debatu o zpřísnění migrační politiky. Obě tyto skupiny pociťují nepřátelství již ve svých domovech a v Německu se situace jen dále vyostřuje.
Při červnovém útoku vzteklých libanonských Kurdů na dva bary v Essenu, které jsou považovány za hlavní opěrný bod pro syrské přistěhovalce, zůstala na místě zkáza a jeden Arab byl vážně zraněn bodnými ranami. Stovky policistů měly potíže s uklidněním situace a byli nuceni použít slzný plyn.
Na videích z těchto střetů lze slyšet výkřiky o „rodinné cti“, které slouží jako ospravedlnění pro násilí, nebo výroky rapperů, kteří prohlašují, že „kdokoli vstoupí do našeho světa, je naším nepřítelem“. Tímto způsobem je výrazně vyjadřováno, že některé části Essenu již nepatří Němcům. Běžnou praxí jsou v tomto městě i každodenní stížnosti na nedodržování silničních pravidel majitelů luxusních aut ze zdejší arabské komunity.
Německá vláda musí začít problém pojmenovávat přímo, přijmout asertivní přístup a získat si potřebný respekt. To znamená provádět neustálé kontroly, razie a rozsáhlé policejní operace. Teprve tím možná imigrantské gangy donutí, aby měly respekt vůči státu.
