Hlavní obsah
Právo a státní správa

Konec posouvání hodin? Česko plánuje změny až do roku 2031

Foto: Ryan McGuire/Wikimedia Commons

Mělo být střídání času minulostí? Česko už připravuje termíny až do roku 2031. EU mezitím znovu zkoumá, zda má posouvání hodin vůbec pokračovat.

Článek

Mysleli jste, že letos posuneme hodiny naposledy? Česko chystá změny času až do roku 2031

Dvakrát do roka ten samý rituál. Na jaře posunout hodiny o hodinu dopředu, na podzim zase zpět. Přitom už před několika lety to vypadalo, že střídání času v Evropské unii definitivně skončí. Nestalo se tak. A pokud se evropská pravidla mezitím nezmění, budeme hodiny posouvat i v dalších letech.

Rok 2026 totiž není automaticky posledním rokem střídání času. Končí pouze období, pro které současné české nařízení stanovilo konkrétní termíny změn. Ministerstvo práce a sociálních věcí už proto připravilo nové nařízení pro roky 2027 až 2031.

Letos nás čeká ještě jeden posun

Letní čas v Česku letos začal 29. března. Další změna přijde v neděli 25. října 2026, kdy se ve tři hodiny ráno ručičky vrátí zpět na druhou hodinu. Noc tak bude o hodinu delší. Přesně tento termín stanovuje současné nařízení vlády č. 348/2021 Sb.

Jenže tím posouvání hodin pravděpodobně nekončí.

Český návrh pro další pětileté období počítá se stejným systémem jako dosud. Letní čas by vždy začínal poslední neděli v březnu a končil poslední neděli v říjnu. Připomínkové řízení k návrhu bylo ukončeno na začátku srpna.

Pokud budou současná pravidla pokračovat, termíny vypadají takto:

2027: 28. března až 31. října
2028: 26. března až 29. října
2029: 25. března až 28. října
2030: 31. března až 27. října
2031: 30. března až 26. října

Nejde přitom o data, která by si Česko samo náhodně zvolilo. Stejný harmonogram pro roky 2027 až 2031 zveřejnila letos v březnu také Evropská komise.

Evropská unie přitom chtěla střídání času zrušit

Právě proto může současná situace působit překvapivě. Evropská komise totiž už v roce 2018 navrhla, aby se pravidelné změny času v Evropské unii ukončily.

Impulsem byla mimo jiné mimořádně rozsáhlá veřejná konzultace. Zapojilo se do ní přibližně 4,6 milionu lidí a 84 procent respondentů se vyslovilo pro ukončení střídání času. Jen 16 procent chtělo současný systém zachovat.

O rok později se přidal Evropský parlament. V březnu 2019 podpořil návrh na ukončení sezónních změn času. Zdálo se tedy, že pravidelné jarní a podzimní přetáčení hodin skutečně míří ke konci.

Jenže k jeho zrušení bylo potřeba ještě něco zásadního.

A právě tady se celý plán zastavil

Evropský parlament sám pravidla změnit nemůže. Na společné pozici se musí dohodnout také členské státy v Radě Evropské unie.

A právě k této dohodě dodnes nedošlo. Rada EU na svých stránkách stále uvádí, že ke zmíněnému návrhu svou pozici nepřijala.

Problém není jen v prostém rozhodnutí „střídat, nebo nestřídat“. Pokud by se sezónní změny zrušily, státy by musely řešit také to, jaký čas si ponechají natrvalo a jak své rozhodnutí koordinovat se sousedními zeměmi.

Běžně používaný pojem „zimní čas“ je přitom trochu nepřesný. V Česku jde o standardní středoevropský čas. Letní čas je proti němu posunutý o jednu hodinu dopředu.

A volba není bez následků. Trvalý letní čas by znamenal delší světlé večery, ale během zimních měsíců také pozdější rozednívání. U trvalého standardního času by naopak bylo v létě světlo ráno dříve a večer by se dříve stmívalo.

Po letech ticha se ale debata znovu rozjela

V roce 2026 se téma v Evropské unii znovu dostalo do pohybu.

Evropská komise v únoru spustila novou studii, která má posoudit, co by skutečné ukončení střídání času znamenalo. Nezkoumá přitom jen samotné posouvání ručiček.

Hodnotí různé scénáře trvalého letního a standardního času a jejich možné dopady na vnitřní trh, energetiku, dopravu a veřejné zdraví. Zabývá se také situací, kdy by jednotlivé země zvolily rozdílné varianty a uvnitř Evropy by vznikly nové časové hranice.

Studie má být podle Rady EU dokončena do konce roku 2026. Její výsledky mají posloužit jako podklad pro další politickou diskusi.

Znamená tedy rok 2031 definitivní konec?

Ne.

A právě to je důležité rozlišovat. Termíny až do roku 2031 neznamenají, že se Evropská unie rozhodla zachovat střídání času minimálně dalších pět let za každou cenu.

Jde o harmonogram připravený podle současných platných evropských pravidel. Pokud by se Unie mezitím dohodla na jejich změně a návrh na ukončení sezónního posouvání hodin skutečně dotáhla do konce, situace by se mohla změnit i dříve. Evropská komise však pro roky 2027 až 2031 zatím oficiální termíny letního času zveřejnila.

Pro tuto chvíli tak platí jednoduchá odpověď: 25. října 2026 sice skončí letošní letní čas, ale poslední změna času to podle současných plánů nebude.

A spor, který vypadal téměř vyřešený už před osmi lety, pokračuje dál.

Kdyby bylo rozhodnutí na vás, nechali byste střídání času tak, jak je dnes, nebo byste si raději ponechali jeden čas po celý rok? A pokud jeden, letní, nebo standardní?

Anketa

Který čas byste chtěli mít v Česku natrvalo?
Letní čas
25 %
Standardní („zimní“) čas
62,5 %
Vyhovuje mi současné střídání času
12,5 %
Je mi to jedno
0 %
Celkem hlasovalo 56 čtenářů.

Použité zdroje

Evropská komise: Summertime.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz