Článek
Od svého zrodu se legendární cyklistický závod Tour de France stal oblíbenou událostí nejen mezi cyklisty, ale především mezi širokou veřejností. Závod vznikl před 120 lety, přesně v roce 1903 ve Francii, jako inovativní způsob propagace novin L’Auto, které pořádaly závod, jehož účastníci měli projet téměř celou Francii za pekelných devatenáct dnů. Odtud také pochází legendární název. Jenže i samotnou Tour ovlivnila první a druhá světová válka, kvůli které bylo tehdejší závodění pozastaveno.
Po válce se závodilo naplno
Do plného nasazení se cyklisté vrátili až po druhé světové válce, přibližně v roce 1946. První ročník závodu startoval 1. července 1903, přesně v 15:00 hodin odpoledne. Startovacím cílem bylo pařížské předměstí Montgeron. Samotný závod měl celkovou délku 2428 kilometrů rozdělených do 6 etap. Žádná z etap se nevyhnula havárii, kdy cyklisté nedokázali ovládnout svá kola a ve velké rychlosti narazili nejen do barikád kolem silnice, ale také stromů či betonu. Tour zmítaly i různé nemoci nebo poruchy kol. Docházelo také k problémům s orientací v mapě i skandálům a podvádění. Někteří se nechali táhnout autem, ale našli se i takoví, kteří se svezli vlakem.
Na kolech celý den
Celý závod byl velmi náročný. Cyklisté trávili na svých kolech více jak patnáct hodin, a proto polykali všemožné preparáty zvyšující jejich výkonnost. Závodu se přezdívalo také okruh bolesti a tyranie. Mezi účastníky závodu panovaly velké výkonnostní rozdíly a poslední ze statečných závodníků dorazil do hlavního města Francie až o 64 hodin později. V dnešní době by k ničemu takovému nemohlo dojít, protože každou etapu uzavírá auto a sbírá ty největší opozdilce nebo ty, kteří závod předčasně ukončí, ať už ze zdravotních nebo soukromých důvodů. Tour však není pro každého. Závodníci se na tento extrémně náročný závod musí dlouhou dobu připravovat, musí podstupovat fyzické testy a k tomu musí mít negativní výsledky na doping. Průběh závodu je velmi náročný a samotní cyklisté musí čelit různým výzvám, včetně strmých stoupání v Alpách a Pyrenejích, náročných horských časovek, rychlých sprintů na rovinatých etapách a občasných nepříznivých povětrnostních podmínek. Tour de France přináší i mnoho dramatických momentů a nečekaných překvapeních.
Kola s přehazovačkou byla zakázána
Už během prvních letech, kdy se tyto slavné závody Tour de France pořádaly, bylo na trhu mnoho kol s přehazovačkami. Vedení soutěže je však bez vysvětlení zakázalo. Závodníci museli i ty nejprudší stoupání překonávat s velmi těžkým odporem. Kola nesměly mít z bezpečnostních důvodů kovové ráfky, jezdilo se tedy na dřevěných, a to přibližně do roku 1937, kdy bylo toto nesmyslné nařízení zrušeno. Největší rozdíl oproti dnešním závodům Tour de France byl v tom, že byla zcela zakázána jakákoliv vnější pomoc. V současné době se o jezdce stará celý tým, počínaje technickou pomocí, lékařem i maséry. Tehdejší průkopníci cyklistiky si museli při závodu vystačit sami, proto jezdili například omotáni dušemi, šátkem na krku či mokrou houbičkou pod helmou.
Problémy s komunisty poznala i Tour
Po druhé světové válce začaly komunistické země organizovat jakousi Tour de France Východu, tehdy velmi populární amatérský Závod míru. Konal se v květnu a vedl přes Varšavu do Prahy a naopak. Později se přidaly další hlavní města socialistických zemí jako Berlín, Moskva a Kyjev. V celkové klasifikaci byl jednotlivcům propůjčován také i žlutý trikot, což svědčí o inspiraci z Francie. V roce 1986 měl Závod míru startovací čáru v městě Kyjevě i přestože o několik dní dříve došlo k výbuchu v jaderné elektrárně v Černobylu. Na všechny závodníky i diváky se tak snášel radioaktivní prach. Závod míru byl zrušený v roce 2007.
Vzhledem k mnoha počátečním skandálům je Tour de France jednoznačně nejpopulárnější sportovní událostí v cyklistice. Podél jednotlivých tratí povzbuzují závodníky miliony nadšených fanoušků k nimž se přidávají fanoušci u televize či internetu. Letošní závod začal 1. 7. a končí jednou z nejikoničtějších částí závodu, což je finální etapa do Paříže, kde cyklisté poslední etapu končí 23. dnem. Projíždějí slavnými bulváry a zakončují závod na Champs-Élysées. Celá Tour sledujícím přináší nejen dramatické závody, ale také krásné pohledy na okolní krajiny, které bychom jen tak neviděli. Pohled, který nám poskytují drony a vrtulníky jsou opravdu k nezaplacení.
To nejlepší je čeká ve Francii
Vítěz Tour de France obvykle dostává žlutý trikot, který symbolizuje lídra závodu. Tour de France se stal globální událostí s miliony diváků po celém světě, kteří sledují tento cyklistický spektákl. Závod se stále vyvíjí a přináší nové překvapení každý rok. Jeho historie je plná hrdinských vítězství, dramatických porážek a nezapomenutelných momentů, které dělají z Tour de France jedinečný závod a zároveň výzvu, kterou cyklisté každoročně rádi přijmou. Nejúspěšnějšími účastníky naší země v historii se stali Roman Kreuziger, Ján Svorada a Pavel Padrnos. Nyní jsou hlavními favority Slovinec Tadej Pogačar nebo Dán Jonas Vingegaard.
Zdroje: stoplusjednička, reflex, Livesport
