Článek
Děti by neměly cestovat vlakem
Když jsem si kupovala jízdenku do první třídy na spoj z Prahy do Košic, těšila jsem se, že si vychutnám klidnou a pohodlnou cestu. Jízdenka s místenkou mě stála 1200 korun, a proto jsem čekávala, že investovat do první třídy se vyplatí. Čekala jsem kvalitní služby a nerušenou úroveň cestování. Jaké bylo mé překvapení a zklamání, když se moje očekávání rozplynula během několika minut, a to krátce po nástupu jedné rodiny.
Rodina s malým dvouletým dítětem se usadila ve stejném vagónu. Co bylo na začátku jen drobným rušením, se brzy změnilo v hotové peklo. Dítě neustále plakalo, běhalo ze strany na stranu a neustále dokola otravovalo. Jeho rodiče byli zřejmě příliš unavení nebo jim bylo skutečně jedno, jak se jejich dítko chová. Nedokázali ho uklidnit, natož zajistit, aby jeho chování nebylo na obtíž ostatním cestujícím. A nebyla jsem jediná, komu to vadilo.
Jen ruší a dělají nepořádek
Postupem času se celá situace jen zhoršovala. Lidem kolem zjevně vadilo, jak je dítě ruší, ale nikdo si netroufal rodičům něco říct. Když už to bylo skutečně neúnosné, oslovila jsem průvodčího, který sice rodině vynadal, ale jeho slova neměla žádný efekt. Rodiče se začali smát a dítě dál běhalo po vagonu a otravovalo ostatní cestující. Bylo to neskutečné a dokonce i sama obsluha bistra měla velký problém, aby mezi dítětem a ostatními lidmi dokázala bez úhony roznášet objednané pokrmy.
Na konci cesty jsem byla skutečně vyčerpaná a naštvaná. Místo, aby první třída zajistila cestujícím komfort a klid, se stal pravý opak a já jsem si připadala, jako když cestuji ve voze, který je určený pro rodiny s dětmi. Tato zkušenost mě přiměla přemýšlet o tom, zda není lepší, aby byly pro cestování s malými dětmi určeny specifické podmínky nebo oddělené prostory, které by zajistily pohodlí pro všechny cestující. Moje investice do dražší jízdenky byla v tomto případě zcela zbytečná a pocit zklamání mě provázel ještě dlouho po jejím skončení.
Zdroj: Autorský článek a příběh paní Jany
