Důchodci dnešní dobu nezvládají. Bez papírových letáků neumí vůbec nakupovat

Papírové letáky, to byli kdysi věrní průvodci úsporným nakupováním. Jenže ony najednou zmizely. S nimi odešla i jistota mnoha starších lidí, že dokáží hospodařit s omezeným rozpočtem. Jak se senioři vypořádávají s touto nečekanou výzvou a co to znamená pro jejich každodenní život? Právě pro ně je digitalizace to nejtěžší, co mohlo přijít.

Paní Marie stojí bezradně před regálem s mléčnými výrobky. V ruce svírá nákupní seznam, ale ceny na cedulkách se jí zdají být mnohem vyšší, než na jaké byla zvyklá. Kde jsou ty slevy, o kterých jí vnučka říkala? Marie si povzdechne a vloží do košíku jogurt za plnou cenu. Takhle nějak vypadá realita mnoha seniorů v České republice, kteří se ocitli v éře digitálních slev. Pamatuji si doby, kdy byly papírové letáky nedílnou součástí každé domácnosti. Babičky a dědečkové je pečlivě studovali u nedělní kávy, plánovali nákupy a těšili se z každé ušetřené koruny. Byl to jakýsi rituál, spojený s pocitem kontroly nad rodinným rozpočtem. Dnes jsou tyhle časy pryč, a s nimi i jistota mnoha seniorů při nakupování.

Představte si osmdesátiletého Josefa, který se snaží ušetřit každou korunu. Pravidelně ve středu se vydává na velký nákup do místního supermarketu. Dříve měl vše perfektně naplánované – věděl přesně, co je kde v akci, a mohl si dovolit i nějakou tu drobnost navíc. Teď bloudí mezi regály jako v labyrintu, marně hledá slevy, o kterých slyšel v rádiu. „Říkali, že mají akci na kuřecí,“ mumlá si pod vousy, zatímco zkoumá cenovky. „Ale kde to jen může být?“ Josef netuší, že sleva je dostupná pouze přes mobilní aplikaci obchodu. Aplikaci, kterou nemá, v telefonu, který neumí používat. Chytrý telefon je pro něho doslova sprosté slovo a nechce se s ním naučit.

Není to jen o letácích. Celý svět nakupování se přesunul do digitálního prostoru. QR kódy, mobilní aplikace, online srovnávače cen – to vše jsou nástroje, které mladší generace bere jako samozřejmost. Pro mnoho seniorů jsou to však nepřekonatelné překážky. Podobný je příběh i paní Aničky, kterou znám odmalička. Anna vždy ráda experimentovala v kuchyni a těšila se na víkendové vaření pro rodinu. Dříve si vystačila s letáky a svým osvědčeným receptářem. Dnes? Její vnučka jí nadšeně vypráví o skvělých receptech online a o tom, jak lze snadno porovnat ceny ingrediencí přes internet. „To zní krásně, Terezko, ale víš, já ten počítač prostě nezvládnu. A ten chytrý telefon? Pro mě je to jako ovládat kosmickou loď,“ řekla jednou mojí kamarádce její babička Anna.

Nejde jen o pohodlí. Pro mnoho seniorů znamená neschopnost využívat digitální slevy citelný zásah do rozpočtu. Paní Věra, která žije sama v panelákovém bytě, to pociťuje každý měsíc. „Dříve jsem dokázala z důchodu ušetřit i na dárky pro vnoučata,“ říká smutně. Nyní sotva vyjde s penězi na základní potřeby. A to se snaží kupovat to nejlevnější. Věra se stydí požádat o pomoc. Nechce být na obtíž své dceři, která má dost starostí s vlastní rodinou. A tak tiše trpí, kupuje dražší potraviny a její úspory se tenčí.

Naštěstí si někteří obchodníci začínají uvědomovat, že ignorovat potřeby seniorů není moudré. Objevují se iniciativy, které se snaží situaci řešit. Některé obchody zavádějí speciální seniorské hodiny, kdy jsou slevy dostupné i bez digitálních vychytávek. Jiné nabízejí tištěné přehledy aktuálních slev přímo v obchodě. Pan Jaroslav našel řešení v mezigenerační spolupráci. Každou neděli se schází se svou vnučkou Karolínou. Společně procházejí online nabídky, plánují nákupy a Karolína mu vytiskne personalizovaný seznam slev. Je to naše malá tradice, usmívá se Jaroslav.

Je na nás všech, na rodinách, komunitách i obchodnících, abychom našli způsoby, jak překlenout tuto digitální propast. Možná je čas zamyslet se nad tím, zda honba za digitalizací za každou cenu není někdy kontraproduktivní. Možná je čas na empatii, na návrat k osobnímu přístupu, na vytvoření systému, který nezapomíná na ty, kteří celý život pracovali pro budoucnost, kterou teď někdy nechápou. Protože nejde jen o slevy a úspory. Jde o důstojnost, nezávislost a pocit, že i v měnícím se světě mají senioři své místo. A to je něco, co by mělo být dostupné všem, bez ohledu na to, zda umí používat chytrý telefon, nebo ne.