Článek
Ve skutečnosti jsme jeli s kolegyní, se kterou už měsíce lavírujeme mezi prací a tím, co si před sebou oba odmítáme přiznat. Měl to být úlet. Krátký, bezpečný, diskrétní.
Neznámé město, žádné riziko
Vybrali jsme si malý hotel za městem. Takový ten nenápadný typ ubytování, kam jezdí hlavně turisté a páry, co si chtějí na chvíli odpočinout od světa. Žádní známí, žádná náhoda. Myslel jsem si. Po příjezdu jsme se šli projít do lesa, dali si večeři a večer skončil podle očekávání. Oba jsme věděli, že pondělí všechno smaže.
Ráno u bufetu, co změnilo všechno
Druhý den ráno jsme sešli dolů na snídani. Pomalu jsme si nandávali vajíčka a rohlíky, když jsem koutkem oka zahlédl povědomou postavu. Otočil jsem se a ztuhl. U vedlejšího stolu seděla moje žena. Smála se. Očividně uvolněná. A naproti ní? Muž, kterého jsem zahlédl před pár týdny na jejím telefonu, když si myslela, že spím. Tehdy mi tvrdila, že je to kolega.
Pohled, který nelze zapomenout
Zastavil se mi dech. Neviděla mě. Stál jsem za rohem, skrytý částečně za výklenkem. Najednou se mi rozklepaly ruce. Kolegyně vedle mě si všimla, že něco není v pořádku. Neřekl jsem nic. Jen jsem zíral. Když moje žena vstala, aby si dolila kávu, mířila přímo k nám. Všimla si mě až na poslední chvíli. Ztuhla. A já taky. Jen jsme se na sebe dívali. Nepadlo jediné slovo. Jen ten výraz překvapení, vina, stud, možná i úleva. U ní. U mě spíš bezmoc.
Dvě nevěry, jeden víkend
Zbytek rána byl mlhavý. Vrátil jsem se do pokoje, sbalil si věci a odjel. Nepřišla za mnou. Nezavolala. A já taky ne. Bylo to jako podivné příměří dvou, kteří si navzájem nasadili parohy a oba to věděli. Jen se to celé provalilo ve stejný okamžik.
Doma jsme se míjeli jako stíny
Po návratu jsme spolu několik dní nemluvili. Nakonec jsme si sedli. Bez hádek, bez křiku. Jen konstatování. Že už to nějakou dobu nefunguje. Že jsme si oba hráli na něco, co už dávno neexistuje. A že jsme se nakonec odhalili tak, jak by to žádný z nás nevymyslel. Možná osud. Možná karma. Ale hlavně pravda, která došla sama, i když jsme ji nechtěli vidět.
