Článek
Na své chalupě nedaleko Třebíče, ukryté v tichém údolí a obklopené zelení, je především zahradníkem, vypravěčem starých příběhů a milovníkem života mimo ruch velkoměsta. Jeho útočištěm se stal přestavěný starý mlýn, který byl v době koupě v havarijním stavu. Tip na něj přišel od přítele, a i když to tehdy vypadalo spíš jako dobrodružství než investice, Navrátil se rozhodl zariskovat. Z původní mlýnice zbyla jen jedna zeď – ale i to stačilo, aby dal stavbě druhý a mnohem modernější život.
Dnes tu stojí útulná chalupa, která nese stopy původního charakteru, ale zároveň nabízí pohodlí pro každodenní život. Oprava nebyla jednoduchá, ale s pomocí řemeslníků – včetně zkušeného kameníka – se podařilo vytvořit místo, kam se herec rád vrací. Atmosféru navíc doplňují rodinné historky, třeba ta o mlynářovi s dřevěnou nohou, které si s rodinou vymýšleli pro děti.
Kořeny sahají do dětství
Jeho láska k chalupám má hluboké kořeny. Už jako dítě trávil čas v přírodě, a to díky svému otci, který byl trampem a v roce 1937 postavil první rodinnou chatu s poetickým názvem Zlatá hvězda. V roce 1948 k ní přibyla druhá, kde pak rodina pobývala častěji. Právě tam si mladý Oldřich osvojil vztah k přírodě a jednoduchému životu mimo město – zkušenosti, které později zužitkoval při budování vlastního útočiště.
Starý mlýn zrušil a vybudoval nádhernou zahradu snů.
Jedním z hlavních důvodů, proč se na chalupě cítí dobře, je možnost pracovat venku. Rozlehlá zahrada, kterou s láskou opečovává, je plná ovocných stromů, zeleniny a oblíbeného česneku. Ten mu občas přivezou i fanoušci. Když se sezóna vydaří, sklízí i několik metráků švestek – a z nich pak vzniká domácí slivovice, kterou s rodinou nechává pálit ve Vizovicích. A jak je o Vizovicích známo, zde je pálení slivovice tradicí, která se dochovává po několik generací. Výsledná pálenka se rozdává mezi přátele, a jak říká, je to víc než jen pití – je to tradice. Navíc má u domu i rybník, kde si občas zachytá. Ulovené ryby většinou pouští zpátky, protože nejde o výsledek, ale o ten klid a čas pro sebe. Jeho žena se zase stará o maliny a vyrábí z nich šťávy a marmelády, které doplňují chalupářský kolorit.
Staré časy s moderním srdcem
Přestože interiér chalupy prošel modernizací, neztratil nic ze svého kouzla. Kuchyně, kde Navrátil rád vaří, je propojená s obývákem, který zdobí starožitné obrazy, proutěná křesla a stará kamna. Zdi nesou patinu let a připomínají dobu, kdy tu ještě šuměla mlýnská voda. Nejde o luxusní rezidenci, ale o místo s duší.
Chalupa pro něj není jen rekreační objekt. Je to živé místo, kde má každý kámen svůj příběh a kde se dá zapomenout na čas. A i když se k herectví pořád vrací, právě tady nachází rovnováhu. V tichu zahrady, mezi stromy, u pece nebo při skleničce domácí slivovice. Tady není slavný herec – je to člověk, který má rád jednoduchost, práci rukama a vzpomínky, které nikdy nezestárnou. Možná právě díky téhle rovnováze působí Oldřich Navrátil i na obrazovce pořád stejně klidně a lidsky. Protože ví, kam se vrátit. A co má smysl.
Zdroje: novinky.cz, idnes.cz, prozeny.cz
