Článek
Portréty prezidentů visely ve školních třídách, na úřadech i v dalších veřejných budovách. Jejich projevy se vysílaly v rozhlase a televizi a jména hlav státu se objevovala v učebnicích dějepisu. Někteří prezidenti zůstali v paměti především díky významným historickým událostem, jiní kvůli politickým rozhodnutím, která ovlivnila život milionů lidí.
Od vzniku Československa v roce 1918 se v prezidentském úřadu vystřídala řada výrazných osobností. První prezident Tomáš Garrigue Masaryk se stal symbolem samostatného státu, zatímco jeho nástupce Edvard Beneš musel čelit dramatickým událostem konce třicátých let. Poválečná desetiletí přinesla komunistický režim a zásadní politické změny, které vyvrcholily listopadem 1989.
Starší generace si možná dodnes vybaví novoroční projevy Antonína Novotného, éru Gustáva Husáka nebo chvíle, kdy se po sametové revoluci stal prezidentem Václav Havel. Mladší lidé zase znají především Václava Klause, Miloše Zemana a současného prezidenta Petra Pavla. Vzpomenout si ale na správné pořadí jednotlivých hlav státu nemusí být tak jednoduché.
Připravili jsme proto deset otázek z československé a české historie. Zaměřili jsme se nejen na známá jména, ale také na události, které se odehrály během jejich působení. U každé otázky vyberte jednu ze čtyř možností. Správná je vždy pouze jedna a za každou získáváte bod. Řešení a několik historických zajímavostí najdete na konci článku.
Kvíz:
1. Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1935 kvůli zdravotním problémům odstoupil z prezidentské funkce. Kdo se stal jeho bezprostředním nástupcem?
A) Emil Hácha
B) Edvard Beneš
C) Karel Kramář
D) Antonín Švehla
2. Který československý prezident byl před svým zvolením v roce 1938 významným právníkem a předsedou Nejvyššího správního soudu?
A) Edvard Beneš
B) Antonín Zápotocký
C) Klement Gottwald
D) Emil Hácha
3. V červnu 1948 odstoupil z funkce prezident Edvard Beneš. Kdo ho v úřadu nahradil?
A) Klement Gottwald
B) Antonín Novotný
C) Gustáv Husák
D) Antonín Zápotocký
4. V červnu 1953 proběhla v Československu měnová reforma, která výrazně znehodnotila úspory mnoha obyvatel. Kdo byl tehdy prezidentem?
A) Klement Gottwald
B) Ludvík Svoboda
C) Antonín Zápotocký
D) Antonín Novotný
5. Který prezident stál v čele Československa v roce 1960, kdy země přijala novou ústavu a název Československá socialistická republika?
A) Gustáv Husák
B) Antonín Novotný
C) Ludvík Svoboda
D) Klement Gottwald
6. V srpnu 1968 vtrhla do Československa vojska vedená Sovětským svazem. Kdo v té době vykonával funkci prezidenta?
A) Ludvík Svoboda
B) Alexander Dubček
C) Antonín Novotný
D) Gustáv Husák
7. Který československý prezident odstoupil z funkce 10. prosince 1989, krátce po jmenování vlády národního porozumění?
A) Ludvík Svoboda
B) Antonín Novotný
C) Václav Havel
D) Gustáv Husák
8. Který politik se stal posledním prezidentem Československa a následně také prvním prezidentem samostatné České republiky?
A) Václav Klaus
B) Miloš Zeman
C) Václav Havel
D) Petr Pithart
9. V lednu 2013 si občané České republiky poprvé zvolili prezidenta v přímé volbě. Kdo se stal jejím vítězem?
A) Miloš Zeman
B) Václav Klaus
C) Karel Schwarzenberg
D) Jan Fischer
10. Který český prezident před nástupem do funkce v roce 2023 působil jako předseda Vojenského výboru NATO?
A) Václav Klaus
B) Petr Pavel
C) Miloš Zeman
D) Václav Havel
Správné odpovědi a historické zajímavosti
1. B) Edvard Beneš
Edvard Beneš se stal druhým československým prezidentem 18. prosince 1935 poté, co Tomáš Garrigue Masaryk kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu abdikoval. Beneš měl v té době za sebou dlouhou diplomatickou kariéru a patřil mezi nejbližší Masarykovy spolupracovníky. Od vzniku Československa působil jako ministr zahraničí a významně se podílel na mezinárodním postavení mladého státu. Jeho prezidentské období zásadně poznamenala Mnichovská dohoda z roku 1938. V říjnu téhož roku na funkci rezignoval a později odešel do zahraničí.
2. D) Emil Hácha
Emil Hácha byl uznávaným právníkem a odborníkem na správní právo. V roce 1925 se stal předsedou Nejvyššího správního soudu a tuto funkci zastával až do svého zvolení prezidentem 30. listopadu 1938. Do čela státu nastoupil v mimořádně obtížném období po Mnichovské dohodě. V březnu 1939 se po německé okupaci českých zemí stal státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava. Jeho působení dodnes patří mezi složité kapitoly českých dějin, protože se odehrávalo pod nacistickým nátlakem a později i v době jeho vážně zhoršeného zdravotního stavu.
3. A) Klement Gottwald
Klement Gottwald nastoupil do prezidentské funkce v červnu 1948 po abdikaci Edvarda Beneše. Byl jednou z hlavních osobností komunistického převzetí moci v únoru téhož roku. Jeho prezidentství bylo spojeno s upevňováním komunistického režimu, politickými procesy, perzekucemi a zásadními změnami hospodářství. Gottwald zemřel 14. března 1953, jen několik dní po účasti na pohřbu sovětského vůdce Josifa Stalina. V prezidentském úřadu ho následně vystřídal Antonín Zápotocký.
4. C) Antonín Zápotocký
Prezidentem v době měnové reformy z roku 1953 byl Antonín Zápotocký, který se úřadu ujal 21. března téhož roku. Samotná reforma začala platit 1. června a pro mnoho domácností znamenala ztrátu značné části peněžních úspor. Proti reformě vypukly protesty, mezi nejvýznamnější patřily demonstrace v Plzni. Zápotocký byl před nástupem do prezidentské funkce předsedou vlády a dlouholetým odborovým funkcionářem. V čele státu zůstal až do své smrti v listopadu 1957.
5. B) Antonín Novotný
Antonín Novotný byl československým prezidentem od roku 1957 do března 1968. Právě během jeho působení byla v roce 1960 přijata nová ústava, která zakotvila název Československá socialistická republika. Novotný současně zastával významnou funkci ve vedení komunistické strany. Jeho politická pozice se začala výrazně oslabovat v druhé polovině šedesátých let. V lednu 1968 ho ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ vystřídal Alexander Dubček a v březnu Novotný odstoupil také z prezidentského úřadu.
6. A) Ludvík Svoboda
V době vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl prezidentem Ludvík Svoboda. Do funkce byl zvolen 30. března 1968, tedy během období pražského jara. Svoboda měl za sebou dlouhou vojenskou kariéru a během druhé světové války se podílel na formování československých jednotek v Sovětském svazu. Po srpnové invazi odcestoval do Moskvy, kde se účastnil jednání o dalším vývoji situace. Prezidentem zůstal až do roku 1975, kdy ho v úřadu nahradil Gustáv Husák.
7. D) Gustáv Husák
Gustáv Husák se stal prezidentem Československa v květnu 1975 a v čele státu zůstal až do prosince 1989. Jeho jméno je úzce spojeno s obdobím normalizace, které následovalo po potlačení pražského jara. Během této doby zastával také nejvyšší funkce v komunistické straně. Po událostech 17. listopadu 1989 se politická situace rychle změnila. Dne 10. prosince Husák jmenoval novou vládu národního porozumění a následně abdikoval. Tím se otevřela cesta ke zvolení Václava Havla prezidentem.
8. C) Václav Havel
Václav Havel byl zvolen prezidentem Československa 29. prosince 1989. Předtím se proslavil jako dramatik, spisovatel a jedna z hlavních osobností disentu. Patřil také mezi první mluvčí Charty 77. V červenci 1992 na prezidentskou funkci rezignoval v souvislosti s politickým vývojem směřujícím k rozdělení federace. Po vzniku samostatné České republiky byl 26. ledna 1993 zvolen jejím prvním prezidentem. V této funkci zůstal do února 2003. Jeho nástupcem se stal Václav Klaus.
9. A) Miloš Zeman
Miloš Zeman zvítězil v historicky první přímé prezidentské volbě v lednu 2013, kdy ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga. Do té doby prezidenta České republiky volil Parlament. Zeman získal přibližně 54,8 procenta platných hlasů a 8. března 2013 složil prezidentský slib. Před nástupem na Hrad působil mimo jiné jako předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny. V roce 2018 mandát v přímé volbě obhájil a prezidentem zůstal až do března 2023.
10. B) Petr Pavel
Petr Pavel se stal prezidentem České republiky 9. března 2023, kdy složil prezidentský slib. Před vstupem do vrcholné politiky působil dlouhá léta v armádě. V letech 2012 až 2015 zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky a následně se stal předsedou Vojenského výboru NATO. Tuto funkci vykonával v letech 2015 až 2018. V prezidentské volbě roku 2023 porazil ve druhém kole Andreje Babiše. Petr Pavel je čtvrtým prezidentem samostatné České republiky.
Vyhodnocení:
0–3 správné odpovědi: Některé hlavy státu už se vám vytratily z paměti
Možná si dobře pamatujete především prezidenty, kteří působili v době vašeho dětství nebo dospělosti. Starší historické události a přesné pořadí jednotlivých prezidentů už vám však tolik neříkají. Díky dnešnímu kvízu jste si alespoň některé důležité okamžiky připomněli.
4–6 správných odpovědí: Máte slušný historický přehled
Většinu známých prezidentů si dokážete správně zařadit, přesto vás některé otázky překvapily. Možná si vybavujete jednotlivé politické události, ale už nevíte přesně, kdo tehdy stál v čele státu. Výsledek ukazuje, že v českých dějinách máte poměrně dobrý základ.
7–8 správných odpovědí: Československé a české prezidenty znáte velmi dobře
Velmi dobrý výsledek. Dokážete si vybavit nejen jména prezidentů, ale také důležité události, které se odehrály během jejich funkčního období. Máte široký přehled o našich moderních dějinách.
9–10 správných odpovědí: Skutečný znalec české historie
Výborně! Nezaskočily vás ani otázky na méně známé prezidenty a historické události. Pokud jste získali všech deset bodů, můžete být se svými znalostmi opravdu spokojeni. Dokázali jste se správně zorientovat ve více než století československých a českých dějin.
Kolik správných odpovědí jste získali? A kterého prezidenta si nejvýrazněji pamatujete ze svého dětství nebo mládí? Napište do komentářů, kdo stál v čele státu v době, kdy jste chodili do školy, a která historická událost vám nejvíce utkvěla v paměti.
Zdroje:
