Článek
Královna hub konečně v Česku
Pro mykologa Jiřího Polčáka se tento sen stal skutečností. Na Moravě totiž objevil lanýže, jednu z nejdražších a nejvyhledávanějších pochoutek na světě. Tento nález otevírá zcela novou kapitolu v české gastronomii a mykologii. Lanýže, často přezdívané jako diamanty kuchyně, jsou známé především z Francie, Itálie nebo Chorvatska. Jejich nález na našem území je proto skutečnou senzací. „Zažili jsme vhodné podmínky: vysoké teploty a vlhkost, které byly pro jejich růst zcela ideální,“ vysvětluje Polčák. Tyto vzácné houby nejsou jen tak ledajakou pochoutkou. No, řekněme si to na rovinu – vypadají jako shnilé brambory a voní jako propocené ponožky. Ale jejich chuť? Ta je prostě božská!
Historie lanýžů je skutečně bohatá
Lanýže mají bohatou historii sahající až do starověku. Již ve 4. století př. n. l. byly považovány za kulinářskou pochoutku. Staří Řekové a Římané je považovali za dar od bohů a věřili, že vznikají, když blesk udeří do země poblíž dubu.Ve středověku byly lanýže často spojovány s čarodějnictvím a pověrami. Někteří je dokonce považovali za ďáblova vejce. Navzdory tomu si však udržely svou popularitu mezi šlechtou a církevními hodnostáři. Renesance přinesla lanýžům novou slávu. Italský lékař a přírodovědec Giambattista della Porta v 16. století poprvé správně klasifikoval lanýže jako houby. To otevřelo cestu k jejich systematickému studiu a kultivaci.V 18. a 19. století se lanýže staly symbolem luxusu a gurmánství. Francouzský gastronom Jean Anthelme Brillat-Savarin je nazval diamantem kuchyn“. V této době se také začaly vyvíjet sofistikované metody jejich hledání a pěstování.
Druhy lanýžů: Nejen černé a bílé
Když se řekne lanýž, většina lidí si představí černý nebo bílý lanýž. Ale věděli jste, že existuje mnohem více druhů?
- Černý lanýž (Tuber melanosporum): Také známý jako périgordský lanýž, je považován za krále lanýžů. Má intenzivní chuť a aroma připomínající zeminu, houby a čokoládu.
- Bílý lanýž (Tuber magnatum): Pochází především z Itálie a je nejdražším druhem lanýže. Má jemnou, ale výraznou chuť připomínající česnek a sýr.
Bílý lanýž.
- Letní lanýž (Tuber aestivum): Méně aromatický než černý lanýž, ale stále velmi ceněný. Roste v teplejších měsících a je pravděpodobně druhem, který právě pan Polčák objevil na Moravě.
- Burgundský lanýž (Tuber uncinatum): Podobný letnímu lanýži, ale s intenzivnější chutí. Roste především ve Francii a střední Evropě.
- Čínský lanýž (Tuber indicum): Podobá se černému lanýži, ale má méně výraznou chuť. Je často používán jako levnější alternativa.
Hledání jehly v kupce sena
Najít lanýže není žádná procházka růžovým sadem. Rostou pod zemí, často v blízkosti kořenů dubů, habrů nebo lísky. Polčák mi dokonce také prozradil, že moravské lanýže objevil v dubovém háji, ale přesné místo tají jako oko v hlavě. A není divu! Vždyť jde o nález, který by mohl být nejsevernějším v Evropě. „Lidé v této oblasti hledali lanýže celá léta a bez úspěchu,“ říká Polčák. Jeho objev je tedy skutečným triumfem trpělivosti a odbornosti. Tradiční metody hledání lanýžů zahrnují použití speciálně vycvičených psů nebo prasat. Tato zvířata mají vynikající čich a dokáží detekovat charakteristické aroma lanýžů i pod zemí. V moderní době se experimentuje i s elektronickými nosy, ale zatím se nemohou vyrovnat schopnostem živých hledačů.
Ochrana přírody na prvním místě
Než se ale začnete balit na výlet s vidinou, že si domů přinesete tašku plnou lanýžů, mám pro vás špatnou zprávu. Tyto houby jsou v Česku chráněné zákonem a jejich sběr je zakázaný. Jiří Polčák sám říká, že je šťastný za to, že si je může alespoň vyfotit. „Jsem šťastný už jen z toho, že mohu fotografovat vzorky a pozorovat, jak rostou. Nepotřebuji je jíst. Jeho přístup je obdivuhodný a ukazuje, že někdy je větším potěšením objevovat a chránit než konzumovat“. Ochrana lanýžů je důležitá nejen z hlediska zachování biodiverzity, ale také pro udržení ekologické rovnováhy v lesních ekosystémech.
Lanýže v gastronomii
Lanýže jsou v gastronomii považovány za skutečný poklad. Jejich jedinečná chuť a aroma dokáží proměnit i to nejjednodušší jídlo v gurmánský zážitek. Ale co je činí tak výjimečnými?
- Intenzivní aroma: Lanýže obsahují sloučeniny, které jsou podobné feromonům některých savců. To vysvětluje jejich intenzivní, někdy až živočišnou vůni.
- Komplexní chuť: Chuť lanýžů je těžké popsat. Kombinuje v sobě prvky zemitosti, oříšků, hub a někdy i čokolády nebo česneku.
- Vzácnost: Lanýže nelze pěstovat jako běžné houby. Rostou pouze ve specifických podmínkách, což je činí vzácnými a drahými.
- Sezónnost: Různé druhy lanýžů mají různé sezóny. To přidává na jejich exkluzivitě.
- Kulturní význam: Lanýže mají dlouhou historii v gastronomii a jsou spojovány s luxusem a gurmánstvím.
V kuchyni se lanýže používají velmi střídmě. Stačí tenké plátky nebo trocha lanýžového oleje, aby jídlo získalo zcela nový rozměr. Často se přidávají do těstovin, rizota, omáček nebo se používají k ochucení vajec.
Budoucnost lanýžů v Česku
S měnícím se klimatem se objevují spekulace, zda by se pěstování lanýžů mohlo v Česku rozšířit. Podle některých studií by mírné oteplení mohlo zlepšit podmínky pro pěstování lanýže letního u nás. „Klimatické změny mohou mít na výskyt lanýžů významný vliv,“ vysvětluje klimatolog. S postupným oteplováním se hranice jejich přirozeného výskytu může posunout severněji. To by mohlo vytvořit příznivé podmínky pro růst lanýžů i v oblastech, kde dříve nerostly, jak uvádí tato vědecká studie. Někteří podnikavci už začínají experimentovat s lanýžovými farmami. Jde o dlouhodobou investici, která trvá 7-10 let, než začnou stromy produkovat lanýže. Ale potenciální výnosy jsou lákavé.
Pěstování lanýžů v Česku by mohlo přinést řadu výhod
- Ekonomický přínos: Lanýže jsou vysoce ceněnou komoditou. Jejich pěstování by mohlo být lukrativním byznysem.
- Gastronomická revoluce: Dostupnost čerstvých domácích lanýžů by mohla inspirovat české šéfkuchaře k novým kulinářským výtvorům.
- Agroturistika: Lanýžové farmy by mohly přilákat nový typ turistů zajímajících se o gastronomii a přírodu.
Nová kapitola české gastronomie
Nález lanýžů na Moravě je zcela zajímavým a skutečně fascinujícím důkazem toho, jak se naše příroda mění a překvapuje. Je to připomínka toho, že i v době, kdy si myslíme, že známe každý kout naší země, stále existují tajemství čekající na odhalení. Tento objev otevírá dveře novým možnostem v české gastronomii a zemědělství. Možná se za pár let dočkáme prvních českých lanýžových farem. Možná se lanýže stanou novou hvězdou české kuchyně. Nebo možná zůstanou vzácným pokladem, který budeme obdivovat, ale necháme růst tam, kde patří. Ať už bude budoucnost lanýžů v Česku jakákoliv, jedno je jisté, tento malý, nenápadný kousek houby nám připomíná, jak úžasná a plná překvapení naše příroda je. A kdo ví? Možná při příští procházce lesem narazíte na něco stejně vzácného. Jen prosím, nechte to růst tam, kde to patří!
Zdroje:
