Článek
Dřišťál Thunbergův patří mezi velmi oblíbené okrasné keře. Lidé ho vysazují do živých plotů, předzahrádek i podél chodníků, protože je hustý, dekorativní a dobře snáší řez. V českých databázích je veden jako nepůvodní druh a v zahradách je rozšířený opravdu hojně. Problém je v tom, že právě tato „bezúdržbová“ pověst z něj dělá ideální rostlinu pro místa, kde se časem přestane kontrolovat, jak se chová a co se děje v jeho nitru.
Proč se klíšťatům daří právě tady
Klíšťata potřebují přežít v prostředí, které není příliš suché. Když je horko a nízká vlhkost, rychleji hynou. A právě tady přichází na řadu japonský dřišťál. Vytváří husté, nízké a špatně prostupné porosty, pod kterými zůstává déle vlhko a stabilnější teplota. Odborné studie i univerzitní pracoviště v USA popisují, že takové porosty fungují jako jakýsi přirozený kryt, který omezuje vysychání a klíšťatům výrazně pomáhá přežít.
Nejde přitom jen o samotný keř. Husté porosty zároveň poskytují úkryt drobným živočichům, kteří se podílejí na životním cyklu klíšťat. Jinými slovy, keř jim nenabízí jen lepší klima, ale často i vhodné zázemí. I proto se v některých oblastech ukázalo, že tam, kde se japonský dřišťál masivně rozšířil, bývá více klíšťat než v místech, kde chybí nebo byl odstraněn.
Nenápadná okrasa, která umí být problémem i pro přírodu
Další nepříjemností je jeho chování v krajině. V řadě zemí je japonský dřišťál považován za invazní nebo silně problematický keř, protože vytváří husté porosty, vytlačuje jiné rostliny a mění podobu podrostu. Podle přehledů odborných institucí se šíří do lesních okrajů, remízků i dalších stanovišť, kde může narušovat původní vegetaci. V českém prostředí je bezpečnější mluvit o nepůvodním druhu s potenciálem působit problémy, ale zahraniční zkušenost je v tomto směru poměrně jasná.
Právě to je možná důvod, proč si ho lidé často nechávají na zahradě celé roky bez většího přemýšlení. Je trnitý, takže vytvoří přirozenou bariéru. Na podzim se pěkně vybarví. Nepůsobí podezřele. A přesto může být v těsné blízkosti domu, terasy nebo dětského koutku jednou z rostlin, která zvyšuje šanci, že se v zahradě budou klíšťata držet raději než jinde. To samozřejmě neznamená, že každé klíště na pozemku způsobí právě tento keř. Znamená to ale, že mu může výrazně pomáhat vytvářet vhodné podmínky.
Jak poznat, že máte na zahradě právě dřišťál Thunbergův
Typický je hustým růstem, drobnými listy a trny na větvích. Často se prodává v zelených, červených i žlutolistých kultivarech a používá se jako nízký i středně vysoký živý plot. Pro zahrádkáře je atraktivní právě tím, že vypadá upraveně i tehdy, když se mu člověk nevěnuje příliš často. Jenže přesně tahle hustota a odolnost z něj dělají rostlinu, která může být z praktického hlediska mnohem problematičtější, než se zdá při nákupu v zahradnictví.
Berberis thunbergii.
Co s ním, když se ho chcete zbavit
U menších keřů doporučují odborné podklady ruční odstranění, ideálně i s co největší částí kořenového systému. Je potřeba počítat s tím, že keř má trny a bez pevných rukavic to nepůjde. U větších a starších exemplářů bývá nutné hlubší vyrýpnutí, případně kombinace mechanického zásahu a následného ošetření, protože dřišťál může z ponechaných kořenů znovu obrážet. Právě opětovné obrůstání je důvod, proč jednoduché seříznutí nad zemí často nestačí.
Pokud je porost rozsáhlý, odborné materiály zmiňují i cílené použití herbicidních metod, zejména při ošetření pařezů po řezu nebo u větších ploch. V domácích podmínkách ale dává největší smysl začít včas, dokud je keř menší a odstranění je ještě zvládnutelné bez většího zásahu. Důležité je také nenechat vyřezané části jen tak ležet tam, kde by mohly dál překážet nebo se šířit plody.
Nestačí odstranit jeden keř a čekat zázrak
Je fér dodat, že samotné vykopání dřišťálu automaticky neznamená, že klíšťata ze zahrady okamžitě zmizí. Na jejich výskyt má vliv i vysoká tráva, neudržovaný kout pozemku, vlhké stinné partie nebo pohyb zvířat. Pokud ale máte u domu hustý porost japonského dřišťálu, rozhodně to není detail, který by se dal ignorovat. Naopak může jít o jednu z těch věcí, které si lidé na zahradě nechávají čistě ze zvyku, přestože jim dlouhodobě víc škodí, než pomáhají.
Japonský dřišťál tak patří mezi ty rostliny, které vypadají nevinně, ale při bližším pohledu už tak neškodně nepůsobí. Zahradě sice dodá strukturu a barvu, zároveň však může vytvořit přesně takové prostředí, které klíšťatům vyhovuje. A to je v době, kdy lidé řeší bezpečnost dětí, domácích mazlíčků i vlastní zdraví, pádný důvod, proč se na tenhle oblíbený keř začít dívat úplně jinýma očima.
Zdroje:
