Pražská Kampa: Benátky velkoměsta lákají i filmaře z celého světa

Jak vznikl název Kampa není jasné. Je možné, že vznikl z latinského slova campus, což znamená ploché pole nebo planina. Při zkoumání historie ostrova se zjistilo, že zde bydlel přibližně v osmnáctém století měšťan jménem Gangsela z Campu. Ať už název vznikl jakkoliv, první zmínky o Kampě se datují od roku 1169, kdy se o ní zmiňuje zakládací listina kostela Maltézského řádu. Po zpevnění břehů a upravení umělého ramene řeky Vltavy - Čertovky vznikaly na Kampě mlýny a mlýnské zahrady, které se staly později zahradami šlechtickými. Dnes najdeme na Kampě tři mlýny Huť, Velkopřerovský mlýn s vodníkem Kabourkem a Sovův mlýn, který je nejstarší na ostrově.

Podobnost s Benátkami je zřejmá především díky malebným vodním cestám, které obklopují Kampu. Klenotnice malých mostů, které spojují břehy Vltavy, vytváří podobné kouzlo jako slavná italská města. Tato síť vodních cest propojuje různé části Kampy a vytváří nezapomenutelnou kulisu pro filmové scény. Nábřeží pražské Kampy, lemované historickými domy s barevnými fasádami, je jako stvořené pro romantické a dramatické okamžiky.

Filmoví tvůrci využívají krásy tohoto prostoru k vytváření scén plných emocí a kontrastů. Kombinace starého světa s moderní dobou dodává filmům speciální kouzlo, které se těžko hledá jinde. Jedním z nejúspěšnějších filmů, které zde vznikly, je komedie Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, kterou natočil režisér Václav Vorlíček. Na pražské Kampě se nacházel vodnický dům, který měl být ve filmu zbourán. Tento dům tam však stojí dodnes a slouží ke komerčním účelům.

Dalším faktorem, který přitahuje filmaře do pražské Kampy, je její pestrost. Zdejší uličky, náměstíčka a historické stavby dokáží poskytnout autentický rámec pro různé žánry filmů. Od romantických komedií přes historická dramata až po tajemné thrillerové příběhy. Pražská Kampa se mění podle potřeb tvůrců, aby jim umožnila vyjádřit jejich vizi. Strouha Čertovka byla několikrát nejen zmíněna, ale i vyobrazena ve filmu Chobotnice z II.patra. Zelená a Modrej byli mluvící chobotničky uplácané ze vzácné hmoty, kterou si děti přivezly z dovolené u moře. V tomto rodinném filmu režiséra Jindřicha Poláka je vidět mnoho překrásných záběrů z pražské Kampy.

Pražská Kampa si také zahrála v oscarovém filmu Amadeus, který režíroval Miloš Forman. Američtí producenti s jeho nápadem natáčet v Československu souhlasili, ale komunisté byli silně proti. Forman se však nevzdával. Byla to pro něj příležitost, kdy se mohl na nějakou dobu vrátit zpět do své rodné vlasti. Nakonec však všechno dobře dopadlo a dokonce představitel Mozarta Tom Hulce, byl socialistickou Prahou naprosto unesen.

Světově známé lokace jako Malostranské náměstí, Lennonova zeď či Újezd jsou neodmyslitelnou součástí Kampy. Tyto části často slouží jako kulisy pro filmy. Jejich výrazné charakteristiky okamžitě přitahují pozornost diváků a dodávají filmům další vrstvu autenticity. Pražská Kampa je takovým místem, které dokáže propojit minulost s přítomností a zároveň si uchovat svou jedinečnou identitu. Její atmosféra a nádherná architektura jí zajišťují místo mezi nejoblíbenějšími filmovými lokacemi na celém světě.

Zdroje: Kudyznudy.cz, Wikipedia.org, Idnes.cz