Článek
Jenže když přišel čas, kdy jsem mohla odejít do předčasného důchodu, měla jsem obavy. Bála jsem se, že budu mít málo peněz, že se budu doma nudit, že mi bude práce chybět. Teď? Teď se jen směju, že jsem o tom vůbec někdy pochybovala.
Šla jsem do důchodu o pár let dřív a nelituji jediné sekundy. Mám se líp, než kdykoliv předtím. Každý měsíc mi na účet přistane starobní i vdovský důchod, což dohromady dělá krásných 28 tisíc korun. V životě jsem tolik peněz neměla! V práci jsem se honila za každou korunou, škudlila na dovolenou a teď? Teď si můžu dopřát všechno, co chci – a ještě mi zůstane.
Ráno vstávám, kdy chci. Žádné budíky, žádný stres, žádné běhání na autobus. Místo toho si v klidu uvařím kávu, pustím rádio a užívám si volný den. Když mám chuť, zajdu na snídani do kavárny. Dřív by mě to ani nenapadlo – proč vyhazovat peníze za drahý šálek kávy, když si ho můžu udělat doma? Jenže teď si říkám: proč ne? Mám čas, mám peníze, tak proč bych si to nedopřála?
Začala jsem cestovat. Ne do exotiky, ale po Česku. Každý měsíc si udělám výlet – jednou do lázní, jindy na hory, někdy jen tak do penzionu k rybníku. Nikdy dřív jsem si to nemohla dovolit, ale teď? Teď už se neohlížím. Platím, objednávám, balím kufr a jedu.
A co je nejlepší? Konečně mám čas na všechno, co jsem odkládala. Učím se francouzsky, chodím na kurzy malování, zkouším nové recepty. Žiju! Občas se mě někdo zeptá: „Nechybí ti práce?“ Ani náhodou. Neříkám, že jsem ji neměla ráda, ale tohle je mnohem lepší. Žádné porady, žádné šéfy, žádné stresy. Jen já, můj čas a moje radost ze života.
Když se ohlédnu zpětně za svým rozhodnutím, říkám si, že toto bylo to nejlepší, co jsem kdy udělala. Šla jsem do důchodu dřív, a měla jsem obavy, ale teď vím, že byl nejvyšší čas začít si život opravdu užívat. A pokud o tom někdo přemýšlí? Nebojte se. Stojí to za to.
