Velký kvíz českých přísloví. Češi je říkají celý život, ale každý druhý nezná jejich pokračování

Spousta českých přísloví zlidověla natolik, že je lidé používají i ve chvíli, kdy si jejich celé znění vlastně přesně nevybaví. Stačí začátek a každý si zbytek nějak domyslí. Právě v tom ale bývá háček.

Některá rčení si lidé pletou, jiná zaměňují za podobné obraty a u dalších už dnes mladší generace často ani netuší, co byla jejich původní pointa. Přitom právě přísloví patří k tomu nejtrvalejšímu, co se v jazyce předává z generace na generaci.

Vyzkoušejte si deset známých začátků. U každého vyberte správné pokračování.

A) tomu se zlé věci mění
B) tomu se zelení
C) tomu se dobře sní
D) tomu se všechno promění

A) nejsou koláče
B) není odměna
C) není radost
D) nejsou peníze

A) bývá sám bez lopaty
B) ten se mnoho nenadře
C) sám do ní padá
D) tomu štěstí utíká

A) na uzdu nesahej
B) na zuby nehleď
C) do stáje nechoď
D) hřívu nepočítej

A) až se studna unaví
B) až se ucho utrhne
C) až voda dojde
D) až džbán vyschne

A) musí s nimi výti
B) musí být silnější
C) nesmí se bát lesa
D) musí znát jejich řeč

A) víc zpívá
B) dřív zobá
C) má delší den
D) lépe doletí

A) chleba na stůl
B) klid z domu
C) štěstí do domu
D) radost do domu

A) tam pošle strach
B) tam nastrčí pokušení
C) tam pošle ženskou
D) tam si počká sám

A) sám sobě škodí
B) špatně se rozhodí
C) tomu štěstí uškodí
D) tomu den nepatří

0 až 3 správné odpovědi:
Česká přísloví kolem vás zřejmě prošla, ale nezastavila se. Něco jste možná odhadli správně, jenže jistota chyběla. Chce to oprášit to, co bylo dřív běžnou součástí každodenní řeči.

4 až 6 správných odpovědí:
Základ máte slušný, ale u části přísloví už si jazyk trochu pohrál s pamětí. Některé obraty znáte spíš ze sluchu než z přesného znění. Na běžnou konverzaci to stačí, na plný počet zatím ne.

7 až 9 správných odpovědí:
Tohle už je velmi dobrý výsledek. Je vidět, že česká přísloví nemáte jen naposlouchaná, ale opravdu je znáte. Většinu z nich byste bez problémů doplnili i bez nabízených možností.

10 správných odpovědí:
Perfektní. V českých příslovích se vyznáte výborně a patříte k lidem, kteří si ještě pamatují přesné znění tradičních rčení. Takový výsledek už rozhodně není samozřejmost.

Komu se nelení, tomu se zelení
Přísloví vychází ze staré zkušenosti hospodářů. Kdo pracoval na poli a staral se o hospodářství, tomu úroda prospívala a vše doslova zelenalo.

Bez práce nejsou koláče
Jde o jasné lidové připomenutí, že odměna nepřijde sama. Koláče byly dřív symbolem něčeho dobrého a slavnostního, co si člověk musel zasloužit.

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá
Varování před škodolibostí a úklady. Ten, kdo chystá past druhému, se často nakonec sám stane obětí vlastního jednání.

Darovanému koni na zuby nehleď
Zuby se u koně kontrolovaly kvůli stáří a kvalitě. Smysl přísloví je jednoduchý: za dar se nemá reptat a nemá se přehnaně posuzovat jeho hodnota.

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne
Džbán se nosil opakovaně a jeho ucho bylo náchylné k poškození. Přísloví připomíná, že riskantní nebo nerozumné jednání se jednou vymstí.

Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti
Staré rčení o přizpůsobení prostředí. Kdo chce obstát mezi určitými lidmi, často přebírá jejich chování nebo pravidla.

Ranní ptáče dál doskáče
Dnes se častěji říká varianta s tím, že dřív zobá. Význam je ale podobný: kdo začne včas, má náskok.

Host do domu, štěstí do domu
Odraz tradiční pohostinnosti. Návštěva bývala vnímána jako dobré znamení, zpráva zvenčí i potvrzení dobrých vztahů.

Kam čert nemůže, tam pošle ženskou
Jde o staré lidové rčení, které dnes působí zastarale a je zjevně postavené na dobových stereotypech. V historickém kontextu mělo vyjadřovat lest a nepřímý vliv tam, kde síla nestačí.

Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí
Jednoduché napomenutí k dochvilnosti a včasnosti. Platilo kdysi i dnes: kdo přijde pozdě, připraví se o výhodu nebo příležitost.