Článek
Naše domácí opozice se posmívá současné vládě, že jezdí na Tchaj-wan, ale stejně tuto megainvestici dostanou Němci.
Pojďme si to rozebrat:
Nová tchajwanská čipová fabrika se dojednávala mnoho let, současná česká vláda neměla šanci běžící německo-tchajwanské dojednávání změnit, když naskočila na scénu až v roce 2022. Pokud by Česko opravdu takhle velikou investici chtělo, tak o to měla Babišova vláda roky intenzivně usilovat. Jenže to se nedělo, tehdejší koalice kvůli potupné družbě s Čínou nic velkého s Tchaj-wanem nerozjela.
Německo má násobně rozsáhlejší automobilový a čipový průmysl, se kterým jako menší stát nemáme šanci se porovnávat. Logicky dává smysl volba Drážďan.
Je třeba si upřímně říct, že na tak velký projekt jako země nemáme finančně. Německá vláda se zavázala k dotaci této továrny v rozsahu 5 miliard EUR, tedy 120 miliard korun. To je zhruba jeden náš roční rozpočet na obranu. V současné době je naprosto nemožné, aby český stát tak obrovské peníze slíbil a vydal, jsme tedy logicky mimo hru jako možný hlavní hostitel. Ani na to nemáme infrastrukturu, když se porovnáme s Drážďany.
Z českého pohledu je drážďanská lokace velká výhra. Už dlouho probíhají vyjednávání o struktuře dodavatelského řetězce okolo této fabriky, jehož část povede přes Česko, což je strategicky i komerčně skvělá věc. Do Česka už delší dobu jezdí delegace tchajwanských specialistů, kteří mapují, co tu v které části dodavatelského řetězce naše firmy, výzkumné ústavy a vzdělávací systém umí. Díky politicko-diplomatickým vazbám Česko získá nemalou výhodu mezi státy naší velikosti. Mezi českou a tchajwanskou vládou se dojednává spuštění výzkumného centra věnujícího se designu čipů, takže Česko bude mít silnou roli v nově vznikající nadnárodní struktuře pokrývající středoevropský region. Brněnský region je v tom již nyní velmi silný.
Celkově jde o geostrategicky zlomový projekt pro evropskou bezpečnost. Evropský průmysl je na dodávkách čipů naprosto závislý a dokázat část z nich vyrábět v Evropě je jedním ze společných zájmů evropských států, nově zhmotněný v legislativě EU Chips Act. Souběžně to bude znamenat praktické snížení evropské závislosti na Číně.
Stavba tohoto strategického kolosu uprostřed Evropy bude trvat několik let, během kterých bude dramaticky eskalovat čínský nátlak na asijské demokracie okolo Tchaj-wanu. Když v této době bude Německo budovat tak evropsky zásadní fabriku TSMC, možná konečně dojde alespoň k částečnému přehodnocování dosavadní ostudné a nepromyšlené německé politiky podlézání Číně. Vidíme již první vlaštovky – letos poprvé po desítkách let oficiálně dorazil na Taiwan člen evropské vlády na úrovni ministra, překvapivě z dříve zdrženlivého Berlína.
Německý přístup ke komunistické Číně fungoval na principu - čím více obchodu, tím se Čína bude chovat méně agresivně. Tento postup však naprosto selhal vůči Rusku, a zcela evidentně nefunguje vůči stále eskalujícímu Pekingu. Místo umírnění vykrmujeme čínskou válečnou mašinérii, která se připravuje na útočnou dobyvačnou konfrontaci v Asii. První velký německý přesun ke strategickému tchajwanskému projektu je tak dobrou zprávou pro evropskou bezpečnost, snad přijdou další a Německo se zahraničněpoliticky probudí ze své dlouholeté nebezpečné naivity, která nás jako zbytek Evropy ohrožuje kvůli naší vzájemné ekonomické provázanosti.
