Článek
Naše země se vyskytuje na předních příčkách žebříčků v holdování alkoholu.
Já jsem alkoholu nikdy příliš neholdovala, a když už jsem si dala víno, tak to bylo kvůli někomu, abych neurazila.
U vína poznám leda tak barvu, v chuti popravdě nepoznám, jak báječné ve skutečnosti je. Můžete mi dát až pod nos nejdražší víno na světě, já ho však neocením.
To samé u jiných druhů alkoholu.
Nikdy jsem však netušila, jak velký problém bude, když se jako abstinent vydám do společnosti. Nedávno mi jeden z kamarádů řekl, že když nepiju, tak se mnou nebude žádná sranda. V mých očích rázem klesl. Odsoudit člověka na základě toho, jestli pije nebo nepije alkohol, mi přijde opravdu směšné.
Zajímalo by mě, kolik lidí se dokáže bavit bez sklenky vína či piva v ruce.
Několikrát za život jsem se ocitla v nepříjemné situaci, cítila jsem se blbě a měla jsem pocit, že nezapadám.
Z těchto důvodů jsem přestala mezi své známé do společnosti chodit. Pozvánky na vernisáže, narozeniny atd. jsem začala postupně odmítat. Kam jsem přišla, tam mi totiž nutili skleničku alkoholu hned u dveří. Alkohol se tak stal nějakým stálým produktem, který lidi spojuje.
Přetvařovat jsem se nechtěla, proto jsem zvolila pro sebe lepší variantu. Nakonec jsem poznala, že tyhle lidi kolem sebe vůbec nepotřebuji. Pohled na opilé lidi mi dobře nedělá a zároveň se změnil i můj názor na ně. Znala jsem totiž jejich obě stránky. Střízliví fajn lidé se díky alkoholu dokázali změnit na opilé arogantní a drzé blbce, kteří neměli absolutně žádné zábrany někoho ponižovat a zesměšňovat.
Moje averze k alkoholu pramení možná i z mého povolání zdravotní sestry.
Když jsem nastupovala před dvaadvaceti lety do nemocnice po ukončení zdrávky, lidé závislí na alkoholu se stali našim denním chlebem.
Léčba byla náročná pro celý personál, pacienti často o sobě ani nevěděli. Užívali vysoké dávky léčiv, aby měli udržitelný stav nejen pro sebe, ale i pro nás. Pokud si pacient nevzal léky včas, začala se projevovat jeho agresivita vůči nám. Pohled na ně dokázal v člověku vzbudit mnoho emocí.
Jednou po mně pacient hodil skleničku, která se následně rozbila o dveře.
Jiný pacient byl hrubý slovně, takže jsem nebyla „milá sestřička“ ale dostalo se mi označení několika sprostými nadávkami.
Nejhorší byli pacienti, kteří měli játra postižena jaterní cirhózou, jenž nám prakticky umírali pod rukama. Je těžké se o takové lidi starat, snášet všechno, protože jim chcete z profesního hlediska i tak pomoci.
Když už se některý z nich dostal domů, za pár dnů byl v nemocnici zpátky a ještě v daleko horším stavu. Někdy jsme kroutili hlavou, že ten člověk v takovém stavu ještě vůbec žije. Alkoholiky jsem neměla ráda nikdy, ale z profesního hlediska se u nich dělaly zajímavé výkony a viděla jsem celou škálu interních přidružených komplikací, což mě jako sestru na druhou stranu naplňovalo a zajímalo.
Všechny takové profesní zkušenosti mě poznamenaly natolik, že nechci mít ani doma partnera, který řadí alkohol mezi své zájmy.
Nikdy bych nevěřila, jak těžké bude najít partnera, který neřadí alkohol do svých koníčků. Nemám nic proti tomu, aby si chlap jednou za čas zašel na pivo s kamarády, ale nemělo by to končit tím, že se zleje jako doga a dostane se domů ve stavu, který si druhý den nepamatuje.
Lidí se závislostí na alkoholu přibývá a alkohol je tak i častější příčinou úmrtí než jsou například drogy.
Osvěta, která se zabývá varováním, co všechno alkohol člověku může způsobit, evidentně nezabírá. Můžete napsat milión knih a natočit x filmů s touto problematikou, ale stejně si člověk najde důvod a obhajobu, proč tělu alkohol dopřeje.
Kdo se však dostane ze závislosti na alkoholu, tomu je na místě poblahopřát a popřát, nechť vydrží.
Ráda bych však zmínila i rodinu, která se vyskytla v pořadu známé české televize. Manželé v pořadu mluví o tom, jak chlastají do slova první ligu a alkohol vnímají pomalu jako limonádu. Pak se snaží sobě a ostatním namluvit, že 15-20 piv denně, jenž vypije každý z nich, není žádná závislost a jsou v pohodě. Upřímně tomu nevěřím. Člověk, který pije tolik alkoholu denně, není v pořádku a lže především sám sobě o skutečném stavu. A to už nemluvím o tom, jak asi vypadají jejich vnitřní orgány. Jaké vzory v nich vidí pak jejich děti?
Jak se pozná problém se závislostí na alkoholu?
Pokud potřebujete denně vypít tři a více piv nebo tři panáky tvrdého alkoholu, už máte problém.
Příznaky spojené se závislostí na alkoholu:
bušení srdce, pocení, neklid, podrážděnost, nevolnost až zvracení, poruchy spánku, ale může dojít i k halucinacím a blouznění.
