Článek
A zase ty volby…
Dnes a zítra se konají volby do Evropského parlamentu.
Ve statusech na sociálních sítích vidíš nejčastěji používanou větu
„Lidi, jděte volit“. Vzápětí se strhne lavina komentářů, v nichž vyjadřují lidé různé názory.
Mnoho lidí sdělí, že volit nepůjdou, protože nemají koho. Do takových lidí se většinou hned pustí někdo další, se svým nevyžádaným názorem, že to může hodit komukoliv - jen ne proboha ANO.
Myslím si, že je každého věc, jestli půjde volit. Každý se svým hlasem a názorem může zacházet, jak chce a my bychom ho neměli za jeho postoj ponižovat, zesměšňovat, nadávat mu a zbytečně urážet. Naopak si dopřejme vzájemný respekt.
Lidé, kteří nechodí k volbám, k tomu mají většinou svůj osobní důvod. Pokud se někdo nedokáže s volebními programy stran ztotožnit natolik, aby mu stálo za to jít volit, tak ho prosím nechme také v klidu žít.
Volby budou jistě zajímavé
Přiznám se, že jsem celé roky volit nechodila. Nezajímala jsem dříve tolik o politické dění a měla jsem jiné mnohem důležitější věci na starost.
Život mi žádný politik nezajistí, nikdo z nich ani netuší, že existuju.
Na své životní úrovni a budoucnosti pracuji sama. Lidé v naší zemi by měli pochopit, že svůj život ovlivňují především oni sami a ne někdo jiný.
Jaké máme vzdělání, kde bydlíme, jak žijeme, co jíme, kde pracujeme, co nás zajímá, kolik peněz vyděláváme, tohle všechno ovládáme my sami. V mnoha věcech si můžeme nastavit vlastní pravidla.
Když jsem pročítala volební programy, dočetla jsem se obecné věci, které prakticky kopírují všechny strany. Takže je a bude vlastně úplně jedno, kdo bude za Českou republiku v Evropském parlamentu sedět.
Letos strany cílí především na mladé lidi cca do 30 let, to už se mě vlastně také dávno netýká. Nejčastěji se skloňuje volební právo od 15 či 16 let. Tohle je pro mě úplně nepochopitelné. Zvlášť v dnešní době, kdy děti nemají skoro žádné zájmy a jejich hlavním koníčkem je sedět u počítače, a když není k dispozici počítač, tak mají hlavu zabořenou do mobilních telefonů. Ne, nebrouzdají po internetu a nečtou články o politice, ale hrají hry, ve kterých se většinou bojuje.
Bez urážky, ale v patnácti letech jste dítě a víte o životě úplné prd, natož o politice. A pokud někdo ano, pak je to opravdu světlá výjimka.
Velkým překvapením je pro mě kandidatura některých mých známých. Lidé bez zkušeností v politice na minimálně tuzemské úrovni. Proč rovnou Brusel a žádná snaha věnovat se politice v naší zemi, kde se toho dá mnohem více ovlivnit?
Na mě pak takto rychlá kandidatura do Evropského parlamentu působí především jako velká příležitost k bezstarostnému finančnímu zajištění, nic víc.
