Článek
Nikdy jsem příliš nevěřila na kartářky a věštkyně. Občas si tedy přečtu horoskop, ale jinak té ezoterice moc nedávám. Beru horoskopy jaksi motivačně a ne doslovně. Prostě někdy se vůbec neslučují s realitou. Ale co, je to odpočinková záležitost. A návštěva u kartářky byla zajímavou zkušeností, kterou bych ale neopakovala.
Rozbor celého mého života
Dodnes si přesně nepamatuji, co tehdy kartářka říkala, avšak několik bodů jsem si v hlavě zafixovala. Probrala vlastně celý můj život. Když jsem se uvelebila do útulného křesílka, začala s výkladem. Měla jsem si ze tří hromádek vybírat postupně karty a podle nich mi vykládala k různým tématům věštby.
Vzpomínám, že mluvila o mém partnerském vztahu. Tehdy jsem byla s o rok mladším klukem. Podle ní ten vztah měl skončit, abych si mohla najít jiný - osudový se starším mužem. Tak tohle se tedy vyplnilo. Vztah skončil a dneska žiji s o pár let starším manželem.
Dále mi také říkala, že se dožiji vysokého věku kolem 80 let. No, tohle posoudíme, až mi potáhne na osmdesát. Potom podotkla něco v tom smyslu, že budu mít dvě krásné děti a budu bydlet v domečku - tohle se jí tedy nevyplnilo, protože děti nechceme (a domeček je stále jen v plánu).
Hodně hovořila i o mé profesní dráze. Říkala, že dokud neodejdu ze zdravotnictví, nebudu šťastná. Odešla jsem a štěstí jsem nalezla. No a nezapomněla též zmínit něco ohledně řidičáku - že bych si ho určitě měla udělat až v pozdějším věku, kdy budu klidnější a vyrovnanější (asi to vychází, protože v tomto ohledu klid stále nepociťuji).
Co mě však přišlo vtipné, bylo to, že mi řekla v podstatě stejnou věc, jako mé kamarádce. Že profesní štěstí najdu v pedagogice, mezi dětmi ideálně. Hm, tak to si moc nedokážu představit a moje kamarádka doktorka asi také ne… ale nikdy nevíte, kam vás život zavane.
Věřit nebo nevěřit?
Dál si toho moc už nepamatuji, ale vím jedno, že ne vždy je radno věřit všemu, co vám taková paní kartářka nebo věštkyně povypráví. Chce to rozumný nadhled. Pořád jsme to my, co máme život ve svých rukách.
